Nedobrovolný černý pasažér

6. prosince 2015 v 15:03 | Sasanka |  Popelnice
Už zase bydlím v Brně. A když říkám bydlím, mám tím vlastně na mysli, že už tam mám peřinu a kartáček na zuby. Obojí to bude ležet ladem až do ledna, kdy se zase do první obydlené zatáčky mezi Prahou a Vídní víceméně na stálo vrátím (a samozřejmě si s sebou přivezu i takové vymoženosti, jako šampon nebo hrníček na čaj). Už aby to bylo.
Prvně bych chtěla říct, že jsem nikdy v životě nejela úmyslně načerno. Zákon schválnosti v mém případě funguje víc, než zákon akce a reakce a revizory to ke mně přitahuje silou téměř gravitační. Přesto jsem už v Brněnské tramvaji (pardon, šalině) jednou vyfasovala pokutu, žmoulajíc v ruce neoznačený hodinový lístek.

Do Brna jsem jela ve čtvrtek večer s už zmíněnou peřinou a kartáčkem. Hrdá na naše maličkaté nádraží, které konečně zavedlo platbu kartou, jsem si to k okénku nakráčela s nachystanou kreditkou. Zrada! Ve všední dny tam usměvavá paní prodavačka není tak dlouho, jako v neděli, kdy se polovina města zvedne a radši vypadne někam na kolej.
Nevadí, koupím si lístek ve vlaku. Kasa zavřená, bude to bez přirážky. Zrada číslo dvě! Když ke mně přišel shodou náhod také usměvavý pan průvodčí a já si jako obvykle objednala "jednou do Brna na studenta a IN5," zjistila jsem při pohledu do peněženky, že kromě kreditky disponuji jednou stravenkou a šesti korunami. Za to se moc nerozšoupnete. Naštěstí měl usměvavý pan průvodčí pochopení pro hloupé lidi bez hotovosti a vyvázla jsem z toho jen s bu bu bu, ty ty ty a koukejte si to dokoupit v Hradci.
Ještě bych se ráda pochlubila, že mé "pravidelné" běhání k jídelně a zpátky přineslo své ovoce, protože jsem trasu z posledního nástupiště k pokladnám a zase zpátky na jiné nástupiště a do vlaku na Pardubice zvládla asi za minutu. Pak jsem sice funěla až do Stéblové, ale to už je vedlejší.
Z toho vyplývá, že běhat se vyplatí, a že platební karty jsou děsně přeceňovanou záležitostí a že bych si měla častěji udělat výlet k bankomatu.
Mimochodem, myslela jsem si, že Brno se svým falusem na Svoboďáku a žirafou na Moraváku nemá ve světě konkurenci. Bratia v Bratislavě ale mají mnohem vtipnější výzdobu města. O tom ale později.
xoxo
Sasanka
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ina Ina | Web | 6. prosince 2015 v 17:47 | Reagovat

Tohle mě hodně pobavilo..sama jsem přistěhovalec v Brně.. :-D Když si vzpomenu na své krušné začátky :-D

2 Glissy Glissy | 19. ledna 2016 v 21:54 | Reagovat

No jo zákon schválnosti, ani mi nemluv :-)
To já zase jak naschvál zapomenu něco di školy s tím že když jsme to nepoužily za celý rok ani jednou, nepoužijeme to ani teď, ale né, zrovna když to nemá, tak to potřebujem :-D  :-D

Jj, to bych mohla vyprávět.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama