Zbožňuju deadliny!

12. října 2015 v 17:15 | Sasanka |  Popelnice
Jen málo věcí mě uklidňuje tolik, jako stanovení termínu, do kterého musím bezpodmínečně něco dodělat. Jsem totiž děsně líný člověk, a dokud se nade mnou nevznáší hrozící prst, nedokážu se dokopat absolutně k ničemu. Deadliny jsou mým tajným potěšením, mou provinilou slastí.



Dnes jsem po dlouhé době byla opět na pracovní kávě. Jakožto redaktorka-praktikantka sice píšu o sto péro, ale dělám tak většinou z pohodlí domova. Na jednu stranu je super, že nemusím s ortézou na pravém kotníku nikam dojíždět, ale aby se člověk donutil pracovat z domu, to už chce panečku nějakou dávku pevné vůle. Podle mě je to umění, stejně jako sníst jenom polovinu tabulky čokolády nebo podívat se jenom na jeden díl seriálu. Domlouvala jsem si se současným šéfem a budoucí šéfovou, která ho zanedlouho nahradí na pozici šéfredaktora, o čem budu psát. A do kdy to mám udělat. Světě div se, na většinu věcí říkali: "Až to bude, tak to bude, žádný stres."

Jenže stres je přesně to, co já potřebuju. Potřebuju akutně nestíhat, abych začla pracovat na sto procent. Do té doby se profesionálně flákám, pracuji s nulovým nasazením a vždycky si najdu něco, čím práci odložit. Prokrastinace - level: nekonečno.

Zítra mám vedoucí bakalářky odevzdávat anotaci, základní seznam literatury a výzkumné otázky. Myslíte, že už jsem začala? Ano, začala - včera večer! Zatím jsem se nedostala ani do poloviny článku, podle kterého budu dělat analýzu (Vážně, budu dělat analýzu, konkrétně analýzu voleb do Evropského parlamentu. Hustopekelný, co?). Zkrátka vím, že na to mám ještě zbytek dnešního odpoledne a večer a celé odpoledne zítra. Času dost, co bych se honila, když můžu čumět na bednu? Čím víc se ale deadline blíží, tím víc jsem schopná se v klidu koncentrovat na práci, neutíkat myšlenkami jinam a skutečně se do toho ponořit. Kdybych neměla daný přesný datum, ale jenom "zhruba do poloviny října," rozhodně bych tu práci oddalovala co možná do nejvzdálenější budoucnosti, až bych si všimla, že už opravdu nemám, na kdy to odložit, protože včera bylo pozdě.


I přes svoji nebetyčnou lenost a schopnost proflákat celý den, aniž bych si všimla, že se skutečně flákám, jsem velmi organizovaný člověk. Mám ráda jasně daná pravidla, ráda plánuju dopředu, ráda mám ve věcech pořádek. K tomu patří téměř obsesivní potřeba organizovat všechno do složek, euroobalů a šanonů. Už jsem s tím fakt ujetá. A taky k tomu patří perfektně vedený diář, do kterého si píšu každý prd - odevzdat článek, stavit se pro výplatnici, odpolední kafe s kamarádkou. Co si totiž nezapíšu, to zapomenu. A potom se musí improvizovat.

Nesnáším improvizaci.
Nenávidím chaos.
Miluju deadliny.

A teď mě omluvte, do dnešního odpoledne musím odevzdat zpracovaný rozhovor (začala jsem dnes v poledne), do zítřka musím dodělat anotaci bakalářky (začala jsem včera) a do středy musím odevzdat rešerše do školy (překvapivě jsem jednu udělala už minulý týden, ale další čtyři mě pořád čekají, a k těm se dostanu asi až pozítří ráno).

xoxo
Sasanka

A co vy? Taky máte rádi, když je všechno jasně dané předem, nebo jste ten typ, co všechno řeší až za pochodu?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 12. října 2015 v 20:17 | Reagovat

U mě se to období střídá, jestli odkládám nebo věci plním hned, jak je dostanu zadané... ale něčem jsem ráda organizovaná, protože toho mám celkem hodně a tak bych rychle zapomněla, co kdy mám :D

2 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 12. října 2015 v 20:40 | Reagovat

Já právě dělám referát na zítra, na který jsem měla hromadu času. Bohužel ani deadline mi nepomáhá, jsem ve stresu že nestíhám, ale roztěkaná jsem stejně. Například bych třeba vůbec neměla brouzdat po webu, zatímco na mě koukají z editoru prázdné stránky. Ale jak se mám proboha soustředit, když je to tu všechno okolo a já mám v hlavě takové pusto? O_O

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 12. října 2015 v 21:18 | Reagovat

Tak hodně štěstí :-) I Tobě, Kiwi :-)

[2]:

4 Kika Kika | E-mail | Web | 17. října 2015 v 20:55 | Reagovat

jako bys mě znala, taky mám pocit, že se vybičuju k nejlepším výkonům těsně před odevzdáním (ale musím se teda přiznat, že to vždycky nadávám a hořekuju, proč jsem nezačala dřív :D)

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. října 2015 v 21:06 | Reagovat

O několik deadlinů, kterých bych se rád zbavil, se s tebou klidně podělím :-).

6 Angel Angel | E-mail | Web | 22. října 2015 v 21:25 | Reagovat

S diářem jsem na tom podobně jako ty, jinak bych byla úplně ztracená =D
Deadliny mi někdy vyhovují, ale ve stresu jsem nicméně téměř pořád a asi se nedá říct, že by to pak na mě mělo takové pozitivní účinky. Ale bez nich bych se dokopala asi jen k málo věcem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama