Už dva a půl roku vidím jako Bystrozraký

22. října 2015 v 9:30 | Sasanka |  Popelnice
Když mi bylo čerstvých devatenáct, moji rodiče a prarodiče mi dali k narozeninám dar vidění. Společnými silami našetřili na laserovou operaci očí, jedno oko mi zaplatili maminka s tatínkem, to druhé babička s dědou. Byl to nejhezčí dárek, jaký jsem kdy dostala. Ze svých čtyř dioptrií jsem se dostala na krásnou nulku a čtvrtku a nošení brýlí nebo čoček už je pro mě dávno minulostí.
V době samotné operace jsem pro vás psala takový miniseriál o tom, jak to vlastně všechno probíhá. Dneska jsem si na to vzpomněla a řekla jsem si, že jestli jednoho dně někdo na tenhle seriál znovu narazí, možná by si rád přečetl, jak to vypadá s větším časovým odstupem.
Pro rekapitulaci - už jsem psala o předoperačním vyšetření, samotnou operaci jsem rozdělila na před, během a bezprostředně potom. Takže, jdeme na to, ne?


"Oslepla" jsem v první třídě. Paní učitelka používala často barevné křídy a já jakožto čahou sedící v poslední lavici jsem si neustále stěžovala, že to prostě nepřečtu. Pančelka si stoupla vedle mě a řekla: "Odtud to musíš přečíst, vidím to i já, a to mám špatné oči." A světe div se, na prohlídce u doktorky mi naměřili dioptrii a půl. To už není úplně nejmíň. A tak jsem od svých sedmi let byla brejlovec obecný. Ve čtrnácti mi mamka pořídila čočky a když jsem se konečně naučila si je nasazovat na první pokus, připadala jsem si jako mistr světa! Konečně jsem viděla periferně! Když totiž nosíte brýle, místo periferního rozného pole vidíte nožičky brýlí a rozmazané cosi. Mohla jsem chodit na tělocvik bez strachu z toho, že dostanu míček do obličeje a drahá koukátka se rozbijí. Mohla jsem tancovat, aniž by se mi při točkách motala hlava z toho, že vidím napůl ostře a napůl rozmazaně. Bylo to boží, ale od začátku jsem věděla, že když mi to finance dovolí, rozhodně půjdu na operaci a zbavím se své oční vady na věčné časy.

Operace vám oči nevyléčí, pouze odstraní současné dioptrie. Proto na ni nechoďte, dokud nejsou vaše oči úplně ustálené na určitém počtu dioptrií. Seříznutý oční bulvy nezabrání dalšímu "kažení" oka. Říka se, že se má chodit nejdřív v osmnácti. Doktorka říkala, že je radši, když se chodí až v devatenácti - to už je větší jistota, že bude operace opravdu úspěšná a výsledek dlouhodobý.

Jak to dopadlo u mě? Vidím. Ostře. Na dálku. Dlouhá jsem byla odjakživa, Široká jsem od puberty, Bystrozraká od devatenácti. Je neuvěřitelné, co všechno dokáže dnešní medicína. Jedno oko mi v Hradci Králové stáhli na absolutní nulu, na tom druhém zůstala ještě drobňoučká odchylka, kterou nazvali "hodně slabou čtvrtkou." Sama vám neřeknu, které oko je které, rozdíl nepoznám. Podívám se z okna šestého patra paneláku a přečtu si SPZtky na autech dole na parkovišti. Ráno se vzbudím a vidím praskliny na stropě, otočím hlavu a na hodinách na zdi si přečtu čas.
Můžu se namalovat a odmalovat kdy chci, a nemusím čekat, až si sundám čočky. Můžu usnout u televize. Můžu chodit plavat a vidím u toho - v přeplněném bazénu to bez čoček zkrátka nešlo, jinak bych narážela do lidí. S nimi jsem se zase bála každé kapky vody, která by mi mohla do očí dopadnout a čočky vyplavit. Můžu v moři dovádět ve vlnách a nemusím mít strach, že se v nějakou chvíli chytnu za ruku špatného člověka, protože ve vzdálenosti jednoho metru jsem už prostě nerozeznávala obličeje.

Dva týdny po operaci jsem chodila spát s plastovými klapkami na očích. Zrovna na předávání maturitního vysvědčení, jsem se poprvé namalovala řasenkou. Mimochodem, ten měsíc až dva bez řasenky a celkově oční kosmetiky mě naučil líčit se rtěnkou, abych nevypadala úplně jako mrtvola. Rtěnek mám teď asi osm a používám je docela často.

Už dávno neusínám s neodbytným pocitem, že jsem si zapomněla vyndat čočky. Staré brýle jsem obřadně vyhodila do koše spolu se svou slepou minulostí. Zhruba dva nebo dva a půl měsíce po zákroku jsem občas mívala suché oči, které mě trochu dřely, ale když mi došly kapky z nemocnice, vyřešila jsem to koupí umělých slz - kapek na zvlhčení očí. Na operaci jsem šla v dubnu, maturovala jsem sice s chřipkou, ale viděla jsem svět ostře jako nikdy. V červenci jsem jela na dovču k moři, a už jsem neměla žádná omezení, jen jsem si oči víc chránila před sluníčkem, kdyby náhodou.

Po roce, znovu v dubnu, si mě ještě pozvali do nemocnice. Mrkli mi do očí světýlkem na lamelku a řekli, že mi všechno srostlo přesně tak, jak mělo, že nemám absolutně žádné potíže a že jsem ukázkový pacient. Měli mě vystavit v muzeu.

Dodnes mi padá brada nad uměním paní doktorky, která velkou spoustu zákroku na oku musela udělat ručně. Padá mi brada nad současnou medicínou. Padá mi brada nad zázrakem vidění.

Dřív byly brýle a čočky mojí součástí. Byla jsem prostě slepoň a patřilo to ke mě. Ale opravdu se chceme nechat identifikovat a charakterizovat svojí vadou, která jde odstranit? Kdo nemá rád své blonďaté vlasy, obarví si je. Komu se nelíbí zažloutlé zuby, nechá si je vybělit. Kdo nemůže vystát svůj orlí nos, může jít na plastiku. Já svoji slepotu nesnášela a jsem ráda, že jsem měla tu možnost se jí zbavit. Mám se radši, mám se fajn, všechno je snazší a pohodlnější. A svět je tak jasný, jako nikdy předtím..,

Říkají, že mě brýle čekají až ve stáří, na blízko. Moje mamka byla na operaci taky, a teď - dvacet let po zákroku - nosí půl dioptrie na řízení. Ale v obchodě už v brýlích nechodí, protože ji z toho, jak je všechno až moc ostré, bolí oči.

Zkrátka - nebojte se. Jestli máte potřebné peníze, nebo máte někoho, kdo vám tu operaci zaplatí, nic by nemělo stát mezi vámi a absolutně perfektním zrakem. Není důvod, proč se bát, doopravdy. Takže jestli patříte mezi ty, kteří by se rádi zbavili své zrakové vady, ale říkáte "bojím se, bude to hrozně bolet, stejně to potom není na trvalo," tak to můžete přestat říkat.

A jestli svou dědičkou vadu předám další generaci (jakože asi jo), dostanou moje děti v devatenácti úplně stejný dárek, jaký jsem dostala já.

xoxo
Sasanka
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. října 2015 v 12:25 | Reagovat

Milá Sasanko, moc Ti to přeju :-)
Já osobně mám brýle taky. Ke čtyřem, nebo kolika dioptriím mám ještě nějaké cylyndry (vím já, co to je?) a tak mi doktorka vysvětlila, že moje vada odpovídá asi osmi dioptriím na každém oku.
Jeden z lékařů mi před pěti lety řekl, že se nemusím bát, že se zhoršování po třicítce zastaví. Ovšem pak kouknul do papírů a zjistil, že nezastavilo. Bylo mi takřka pětatřicet :-)
V očích mi vadí snad všechno, často mívám zánět spojivek a tak na čočky ani nepomýšlím.
Letos jsem konečně dostala brýle, se kterými přečtu i malá písmenka u doktora. Druhý řádek odspodu. Na ten spodní můžu zapomenout :-)
Je mi skoro čtyřicet a vídím čím dál hůř. Myslím, že operace asi nemá smysl, protože pokud se to má zhoršovat... No, však víš :-)
Přeju Ti hodně štěstí v bezbrýlovém životě :-) A hlavně, ať to vážně vydrží :-)

2 Sasanka Sasanka | Web | 22. října 2015 v 13:26 | Reagovat

[1]: o cylindrech jsem zatím jenom slyšela, ale sama taky nevím, co to přesně má znamenat. Bohužel, co vím, tak tuhle vadu zatím opravit neumí. Tak aspoň přeju, ať se to zhoršování zpomaluje a zastavuje. Aspoň že ty brýle už jsou co k čemu :-)

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. října 2015 v 13:51 | Reagovat

[2]: Tak já už jsem si na brýle celkem zvykla, ale vážně je spousta radostí, které brejlounek prostě nemůže :-) Asi před sedmi lety jsem zjistila, že mezi tyto radosti patří i koulování :-)
Když kdyby ty sklíčka aspoň nebyly tak drahý :-) Pak bych se koulovala dobrovolně :-)
Ještě si budu muset pořídit pořádné sluneční brýle, tak zase až našetřím :-)

4 Narcis Narcis | Web | 22. října 2015 v 18:04 | Reagovat

Já sama mám na každém oku půl dioptrie, ale brýle nenosím. Nosila jsem je pouze na čtení v dětství. Jinak vidím všechno a ostře. Musím zaklepat, protože jsem nikdy s očima problémy neměla. A je moc zajímavé a pěkné číst o splněném snu druhého:) Také jsem měla něco specifického, co mě charakterizovalo, ale šlo to odstranit (a muselo být odstraněno) a hlavně to byl můj splněný sen, stále se na tom pracuje, ale do konce tohoto rokupo několika letech systematické práce se snad konečně dočkám)) Dnešní medicínský svět je plný zázraků!

5 Renyu Renyu | E-mail | Web | 23. října 2015 v 19:29 | Reagovat

To je skvělé. Jako mě stačí moje dvě dioptrie, brýle nosím, nosím je ráda, ale občas prostě musím být bez nich a to je vždycky rozmazaný :'D čočky jsem na sobě nikdy neměla, vloni mi kamarádka dala jednodenní, že to můžu v případě nouze zkusit na akci..no dopadlo to tak že jsem tu čočku rozstříhla, asi to je dobře, protože pak jsem se dozvěděla, že to s nima není tak jednoduché :'D
Ale čtyři dioptrie..to by znamenalo vidět jednou tak blbě jak vidím? To by byla docela síla, wow.
Každpoádně Ti to přeju. :)

6 Lyra Lyra | E-mail | Web | 24. října 2015 v 10:57 | Reagovat

Taky jsem byla na operaci očí, šla jsem hned v osmnácti, protože se mi vada zastavila někdy v šestnácti a od té doby se nezhoršovala. Tenkrát jsem na operaci čekala jako na smilování, brýle jsem nesnášela, absolutně mě omezovaly a poté, co jsem je přestala nosit, tak mi sebevědomí stouplo tak o 150%. :D
Je to pět let a pořád si ten pocit užívám. Takže jsem se v tvém líčení situace před a po docela našla a držím palce, aby ti oči i nadále sloužily v pořádku. :-)

P.S. jen pro představu - na jednom oku jsem měla čtyři a půl dioptrie, na druhém pět a oboje mi stáhli na nulu. Takže to bylo jako z bláta do oblak. :D

7 Bookeaterka Bookeaterka | Web | 26. října 2015 v 18:03 | Reagovat

Brýle nosím asi 4 roky a vadí mi, že nevidím tak ostře jako ostatní a sem tam něco nepřečtu nebo musím mhouřit oči (no jo, dioptrie zase nestačí)... Ale už jsem si na ty moje obroučky tak zvykla, že když mám čočky připadám si škaredě, nevýrazně a už to prostě nejsem já. :D Na operaci bych do budoucna jít chtěla, zatím ani nemohu, ale mám trochu strach, že se mi bude po brýlích stýskat, beru je dost jako módní doplněk, jen ta slepota je trochu vysoká cena...

8 Sasanka Sasanka | Web | 27. října 2015 v 11:19 | Reagovat

[7]: V momentě, kdy ti začne být po brýlích smutno, není problém si jako módní doplněk pořídit ty "falešné" bez dioptrií. Narozdíl od těch dioptrických budou skutečně módním vyjádřením, které tě nijak neomezuje - prostě je sundáš, kdykoliv bude potřeba, a nic se nezmění.
Každopádně si musíš sama určit, co je pro tebe důležitější - image a s tím spojená identita, nebo pohodlí života bez dioptrií. Záleží samozřejmě i na počtu dioptrií (třeba dvojky bych neřešila, s tím se ještě dalo žít) :-) Hodně štěstí v rozhodování a ať tě potom to rozhodnutí činí šťastnou po zbytek života.

9 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 31. října 2015 v 20:30 | Reagovat

Tehdy před i po operaci jsem tě četla. Hltala jsem každé tvé písmenko. Táta chtěl na podonbou operaci. Bezprostředně před ní mu naměřili vysoký krevní tlak a potom se jeho stav už nezlepšoval. Je bezva, že vidíš jako ostříž. Pobavila jsi mě svým přirovnáním k dlouhému, širokému a bystrozrakému :-D  :-D  ;-)

10 Lucka Lucka | E-mail | Web | 5. listopadu 2015 v 11:05 | Reagovat

Jo, stále se bojím. I ve svých dvaceti. A vlastně Ti ty Tvé bývalé dioptrie závidím-mám na levém oku 5,5 a na pravém 3,25. A víš co? V první třídě se mi všichni smáli, pak jsem v páté třídě začala s čočkama-zvykla jsem si a nedala jsem bez nich ani ránu. Na gymplu mi říkali, že mi to s brýlema fakt moc sluší.
Táta mi slíbil operaci zaplatit, ale já nechtěla.
Teď nosím hlavně brýle a nestěžuju si. Člověk si zvykne a popravdě-doma chodím často naslepo. :D S přítelem máme brýle oba a vlastně krom toho, že bez operace očí mě nevezmou k policii, bych na tu operaci jít nechtěla vůbec. Teď o tom alepsoň přemýšlím, ale jak znám svůj odpor k doktorům, stejně zůstanu u brýlí... :)
jinak pěkně napsáno a máš body za odvahu :)

11 Jana Jana | E-mail | Web | 5. listopadu 2015 v 13:11 | Reagovat

Čte se to neuvěřitelně krásně! Obzvláště někomu, kdo právě dostal v 25 své první brýle, aby viděl ostře :D A ten někdo si konečně nemusí zvětšovat text na hoooodně veliká písmenka, aby z toho něco měl :)

12 Adeleide Adeleide | 5. listopadu 2015 v 14:23 | Reagovat

Ať Ti to vydrží.

13 Adeleide Adeleide | 5. listopadu 2015 v 14:24 | Reagovat

Ovšem! Pro všechny obrýlené: zhoršování se dá zastavit očními cviky.

14 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 5. listopadu 2015 v 14:56 | Reagovat

To je krásné... Samotné se mi oči začaly kazit v pubertě a ustálily se mi kolem osmnácti, ale "jen" na necelých dvou dioptriích. Nicméně brýle stále nenosím. Respektive přestala jsem je nosit, protože ten rok, co jsem je nosila se mi oči o dioptrii zhoršily. Co jsem přestala, tak stagnují. A nad operací zatím nepřemýšlím, na druhou stranu pročtu tvé zkušenosti a uvidím :)

15 Antarra Antarra | Web | 5. listopadu 2015 v 17:40 | Reagovat

Je to inspirativní článek. Sama jsem na sedmi a pěti dioptriích - umíš si asi představit jak nevidím :-) A brýle jsou už dlouho mojí součástí. S čočkama jsem si tolik nesedla. Je krásné vidět všechno perfektně ostře, ale člověk nemůže usnout během dne, občas mu ty čočky popojedou...však víš. Jak tak jásáš nad schopností vidět ostře...začala jsem nad tím uvažovat. Pokud mi na příští  kontrole řeknou, že se mi dioptrie nepohly, objednám se. Děkuju.

16 Fanatix Fanatix | 5. listopadu 2015 v 17:53 | Reagovat

[1]:
[2]: Páni, závidím. Já mám sice jen 2,25 a 0,75 (ale právě ty cylindry), což je málo, ale mě to vadí dostatečně na to, abych zvažovala operaci (operovat to již lze). Bohužel však mám příliš málo a bylo by riskantní, aby se to spíš ještě nezhoršilo. Čočky mi taky nedoporučují a bez brýlí chodit nechci, jelikož mám malé, zapadlé oči a když je ještě více mhouřím, abych si dokázala něco přečíst, je to dost na nic. :/

[14]: Jak říká moje doktorka, oči někdy můžou s brýlemi, nebo čočkami (s těmi spíše) "zlenivět" a tím se zhoršit. :)

17 Nikki Allen Nikki Allen | Web | 5. listopadu 2015 v 19:18 | Reagovat

To zní jako sen tohleto.
Moc gratuluju a přeju, ať to vydrží.
Mým velkým snem je taky zbavit se "nevidění". :/ Dodala jsi mi odvahu. Ale doktor mi řekl, že můžu až ve 25. Jako co to je? :D
Hold budu muset čekat...

18 Illumináti Illumináti | Web | 5. listopadu 2015 v 20:09 | Reagovat

wow
      such operace
    very oči
              much v rodině
  so brýle
                   8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

19 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 5. listopadu 2015 v 20:40 | Reagovat

No, máme, teda mali sme podobné čísla dioptrií. Mne okuliare nevadia, pravdu povediac sa s nimi cítim pohodlnejšie, mám pocit, že mi mechanicky chránia oči :-D. Ale na operáciu by som šla, lebo stále mám divný pocit, že keď sa to bude ešte zhoršovať, tak bude zle...ale na ďalšiu stranu mám strach, že u mňa tak dobre nedopadne...

20 mmango365 mmango365 | Web | 5. listopadu 2015 v 21:16 | Reagovat

Moc hezký článek! K narozeninám dostanu čočky, které budu mít hlavně kvůli sportu. Nemám nějak moc dioptrií (1.75 a 2) ale třeba později si na operaci dojdu (zatím na to nemám ani věk) uvidíme jak se situace dotvoří. :)

21 Víla Víla | Web | 5. listopadu 2015 v 21:31 | Reagovat

Já jsem dostala tu operaci k narozeninám letos. Je to úžasných 5 měsíců bez brýlí. Probudím se - vidím. Nastoupím do vlaku, kde je přetopeno - vidím. Prší - světe div se, vidím!
Sice mi ta rohovka srostla nějak špatně, takže musím každých 6 týdnů na kontroly a několikrát denně kapat gel, ale i tohle je pro mě přijatelnější varianta než být obrýlená a pořád se na to ohlížet. Až teď si totiž pořádně uvědomuji, jak moc mě brýle omezovaly v některých činnostech.

22 Grumpy Grumpy | Web | 6. listopadu 2015 v 9:08 | Reagovat

Páni, opravdu ti to přeju. Já mám něco přes 4 dioptrie na obou očích a čočky nosím už 7 let (jak jsem to tak počítala, teprve jsem si uvědomila, že to hrozně letí!). A vyhovují mi plně - v ničem mě neomezují a vidím jako normální osoba. Na operaci se ale nechystám, jednak z finančních důvodů (vím, že za ty roky, co si kupuju čočky, bych už možná měla místo nich našetřeno na operaci, ale brýle nosit nechci a v kapse jen tak 50 tisíc nenajdu a ani moje rodina ne) a jednak mám prostě strach. Vím, že v nemocnici je to bezpečné, ne jako v nějaké podloudné klinice, ale zatím ten strach nějak nedokážu překonat. Brácha má dioptrií asi 6 a na operaci chtěl, ale bohužel mu našli nějakou další vadu, kvůli které na ni nemůže.

23 Fibian Fibian | Web | 6. listopadu 2015 v 12:54 | Reagovat

Věřím, že to musí být jako probudit se do úplně jinýho světa. Nás ostatní čeká asi opak... Z ostrého vidění rapid decline do rozmazaného reality. A čím víc čtu, tím hůř vidím :D

24 Diddlinka Diddlinka | Web | 6. listopadu 2015 v 15:02 | Reagovat

Hezký příběh, hlavně, že všechno dopadlo dobře. Já jsem si na brejle postupem času zvykla. Na základce jsem viděla dobře, nemohla jsem si stěžovat. Na gymplu se to pak zhoršilo, když přišly nějaké osobní problémy, začínala jsem vidět hůř a hůř... Brejle jsem nesnášela (v pubertě, jak jinak :D ) nosila jsem je málo a do dneška si to vyčítám. Navíc rodinné geny mi také nepřály a dostala jsem se na 3,75 zatím, už se držím asi 2 roky, ale asi budu muset zase přidat... Obdivuju lidi, který můžou nosit čočky, já ne, pálí a slzí mi z toho oči a vím, že to není tím, že bych si je dala špatně :D
Užívej si krásné, ostré vidění. Musím pochválit zajímavý článek :)

25 surpan surpan | E-mail | Web | 7. listopadu 2015 v 12:42 | Reagovat

Tak to je super. Tak hlavně ať to vydrží. Zrovna jsem si ale říkal, že jestli budu číst víc článků bílým písmem na tmavém pozadí, tak budu taky brzo potřebovat brýle :-)

26 barlie barlie | Web | 7. listopadu 2015 v 12:48 | Reagovat

To je hezký.
Taky znám jednoho, který operaci podstoupil a brýle už teď nenosí :) Brýle se mi líbí vizuálně líbí, ale chápu, že musejí být na obtíž.

27 Nobody Nobody | E-mail | Web | 7. listopadu 2015 v 17:24 | Reagovat

PARÁDA!!! něco takovýho jsem potřebovala někde číst :-D mám z takovýho zákroku PANICKOU hrůzu, ale moc bych si přála mít zase oči v pohodě. Nejhorší "struggles" s brýlema i čočkama. Pfů. takže začíná se šetřit! Prvně oči, potom třeba ten nos ! :-D

28 Vája Vája | E-mail | Web | 7. listopadu 2015 v 17:27 | Reagovat

mám asi podobný (možná i větší) ty (nebo jsi měla :D) od druhé třídy mám brýle. Mám 7,5 a 6,5 dioptrie a brýle jsou nevyhnutelné - no, víš sama. Je mi 13 takže na operaci je ještě jít zbytečné, ale určitě někdy půjdu - Nebojím se :D. Jsem ráda, že jsem konečně našla někoho, kdo si prošel něčím podobným jako já a trochu mě povzbudil, že se to jednou změní :D

29 Maddy Lenin (Illuminát) Maddy Lenin (Illuminát) | 7. listopadu 2015 v 21:47 | Reagovat

Dlouhý.
Široký.
Bystrozraký.

30 assys_ assys_ | Web | 7. listopadu 2015 v 22:04 | Reagovat

Taky mám čtyři dipotrie a kdybych mohla, asi bych taky šla na operaci. Uvažuju o čočkách, ale bojím se, že mi nebudou pohodlné a že stejně většinu omezení co mám u brýlí (např. že se nemůžu "ostře" koupat) nezmění a bude to vyhazování peněz. Brýle zatím snáším docela dobře, nejspíš mě drží při životě fakt, že mě všichni ujišťují že rozhodně vypadám líp s brýlemi. Někde uvnitř vím, že se mě snaží jen utěšit, ale cením si toho. Jinak co se operace týče ještě na to nemám věk a chci ten zákrok absolvovat opravdu bezpečně. Kromě toho nechci aby za mě naši tolik utráceli, vím že ty peníze ještě budu potřebovat. Ale na brýlích nesnáším mimo to že na koupáku i u moře jsem úplně zmatená třeba že při čtení když ležím na boku tak mě tlačí, (zní to jako maličkost ale je to fakt otrava) nebo to jak mi všichni sundávají brýle a máchají mi před očima dvěma prsty se slovy "Kolik ukazuju? Kolik?". Jinak prostě cítím že jsou brýle handicap. Když jsem byla malá a zjistili mi dipotrie, byla jsem šťastná že vyzkouším něco nového, třeba budu vypadat líp, teď bych k tomu asi přistupovala jinak. :-D

31 assys_ assys_ | Web | 7. listopadu 2015 v 22:07 | Reagovat

Mimochodem teda můj táta na té operaci byl a představa že se mi budou vrtat v oku...Brr! No, doufám, že jsou to jen předsudky..

32 Silwiniel Silwiniel | Web | 8. listopadu 2015 v 10:53 | Reagovat

Já mám pět dioptrií, oči se mi zhoršily ještě teď, kdy mi táhne na 26, takže fakt nevím, kdy se mi to ustálí. Mně ale brýle nevadí, neomezují mě, čočky jsem nezkoušela a ani nechci, nelíbí se mi představa šahat si do očí.
Ale ta představa, že člověk vidí krásně ostře bez brýlí, je opravdu lákavá. Já bych ale do toho peníze dávat nechtěla, netrápí mě to a brýle mi vyhovují.

33 Sasanka Sasanka | Web | 11. listopadu 2015 v 23:29 | Reagovat

[30]: Jestli zatím o čočkáš jenom uvažuješ, tak říkám - jdi do toho! Moje očařka mi první pár čoček dala zadarmo, na vyzkoušení. Naučila mě, jak se nandávají, jak se o ně mám starat atd. Prvních pár týdnů to bylo peklo, než jsem je nasadila, uběhlo třeba i půl hodiny :-) Ale dokud to nevyzkoušíš, nikdy nebudeš vědět. Možná zjistíš, že ti nevyhovují, nebo že je v očích dokonce nesneseš, ale za pokus to stoprocentně stojí.
K tomu vrtání v oku - nebudu se moc rozepisovat, všechno to najdeš v předchozích článcích z tohoto miniseriálu (odkazy jsou na začátku textu). Jen bych shrnula, že bolestivé to není ani trochu a tu nejhorší práci odvede laser, takže ti doopravdy jen posvítí do oka světýlkem, trošku zasmrdí, jak se odpaluje rohovka, a to je všechno :D

[32]: Se svojí slepotou jsem se nikdy nezžila, takže operace pro mě byla vysvobozením. Ale jestli ti brýle skutečně vyhovují, tak můžeš peníze investovat určitě lépe, než do odstranění oční vady ;) za cenu operace si koupíš tři letní dovolené v Chorvatsku :D

34 Tlapka Tlapka | E-mail | Web | 15. listopadu 2015 v 17:03 | Reagovat

Mám radost za Tebe, že to tak dobře dopadlo. Díky za tento článek a vůbec celou sérii, protože je to pro mě aktuální téma. Mám 5 a 7 dpt, i když reálně spíše 4 a 7, ale musí mi dorovnávat oči, protože mozek tak velký rozdíl nezvládá. Právě proto o operaci uvažuju. Jinak nosím čočky a jsem taky léta spokojená, ale uvažuju, jestli nenastal čas pokročit trochu dál.

35 Allex Allex | E-mail | Web | 29. prosince 2015 v 17:46 | Reagovat

Tak to musí být úžasné, vidět ostře.
Mně se zrak stále zhoršuje a mám jít na operaci, kdy mi dají do oči očí cosi, aby se mi už zrak nezhoršoval. Celkem se bojím... :/ :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama