Září 2015

Co je špatně na povolání novináře

26. září 2015 v 18:51 | Sasanka |  Popelnice
Pořád sice nevím, co chci dělat, až budu velká, ale rozhodně vím, co dělat nechci. Novinařinu. Vím, že to ode mě slyšíte pořád, ale tentokrát vám přináším zbrusu nový důvod, proč nikdy, nikdy, nikdy nechci pracovat natrvalo v novinách.
Je to totiž práce, která nečiní lidi šťastnými. Jen si to vemte, největší senzace jsou vždycky vraždy, krádeže, podvody, korupce nebo bouračky. Zapnete si televizi, a co vidíte ve zprávách? Uprchlickou krizi, spoustu hladových a vyděšených lidí, a zároveň absolutně bezvýchodnou situaci, ve které se nejde zachovat správně. Otevřete noviny, a co si přečtete? Nevěrohodná soudkyně, případ znásilnění se vrací ke královéhradeckému soudu. Prázdninová bilance nehod: Region má patnáct obětí. Cena brambor letos poroste. To jsou skutečné titulky z Náchodského deníku ze začátku září, který se mi tady namátkou válel.

16. Jít s proudem je osvobozující

17. září 2015 v 15:34 | Sasanka
Článek je součástí třicetidenního dotazníku.
Den šestnáctý: Tvůj názor na mainstreamovou muziku
Když jsem se do třicetidenního dotazníku pouštěla, tušila jsem, že ho nestihnu splnit za třicet dní. Netušila jsem ale, že mi bude trvat víc než tři roky, než se dostanu do druhé poloviny. Ale důležité je, že jsem nepřestala a proto vám dnes mohu říct, co si myslím o mainstreamu. A o hudbě. A o mainstreamové hudbě. A o banánech. I když o těch možná ne. Tak jdeme na to.

Znovu a znovu a znovu

14. září 2015 v 13:00 | Sasanka |  Čtenářský deník aneb moje oblíbená tvorba x)
Knížku Chvíle před koncem od Lauren Oliver jsem sice dočetla už před nějakou dobou, ale jelikož jsem ji ještě nebyla schopná vrátit do knihovny (kterou mám hned vedle baráku), neberu to jako nějak velký prohřešek, že se k pseudo-recenzi dostávám až teď. Jestli jste viděli film Na Hromnice o den více, asi budete tušit, o čem knížka je. Já ten film neviděla, ani ho neznám, takže jsem nic netušila a byla jsem příjemně překvapená. Možná je to vykrádačka, ale když neznáte originál, jak poznáte, jestli je kopie horší?


Hlavní hrdinka knížky hned na začátku umře. Fakt hned, v první větě je už vlastně mrtvá. Takže to není spoiler. Spoilerem taky není, že celá kniha je vlastně o tom, jak vypadá poslední den předtím, než umřete, na co myslíte těsně před oním okamžikem a jestli vám skutečně stihne před očima proletět celý život. To taky není spoiler, to je na obalu.

Můj paradox? Kvůli studiu žurnalistiky jsem přestala psát

9. září 2015 v 17:33 | Sasanka |  Popelnice
Už jako docela malé pískle jsem měla sen. Chtěla jsem být spisovatelkou a za každou cenu se živit psaním. Tenkrát jsem si myslela, že na to mám. Chtěla jsem být jako Rowlingová a vytvořit svět, který bude stejně jako Harry Potter zachraňovat lidské duše po celém světě. Chtěla jsem lidem rozdávat naději, rozesmát je, rozplakat je. A i když jsem ten sen už hodně dávno vzdala, protože zkrátka nedokážu udržet nit na tak dlouhou dobu, abych napsala knížku, pořád mě trochu mrzí, že jsem psaní odsunula na vedlejší kolej i jako nevýdělečný koníček.

Na žurnalistiku jsem se hlásila hlavně kvůli tomu, že jsem byla přesvědčená, že mě to bude naplňovat. Že budu moct psát a psát a psát a že konečně využiju veškerý svůj potenciál. Bohužel, místo toho, aby ve mě dřímal malý novinář, který dodržuje příručky a pravidla a píše tak, jak se má, aby to pochopila i babička ze Šumavy, spal ve mě malý spisovatel, který každý den strávený na žurně trošku umíral. Až umřel úplně.