Hlavně pozitivně

10. února 2014 v 8:52 | Sasanka |  Popelnice
K sepsaní tohoto článku mě inspiroval počin blogera vystupujícího pod zkratkou gms. V pondělí 3. února ráno zveřejnil článek s názvem Smysl života. Když jsem ho četla, dýchalo to na mě negativním přístupem, zatrpklostí, beznadějí. Doslova jsem cítila, jak se do mě přesouvá autorovo zklamání a nenávist, zapšklost. Normálně nesnáším kecy tohoto typu, ale měla jsem pocit, že jeho negativní energie vysává veškerou moji chuť do života. Byl jako černý mrak na jinak modré obloze, který brání sluníčku pořádné svítit. Rozhodla jsem se něco udělat. Ne pro něj, ne pro vás, ale pro sebe. Protože je mi z toho úzko a mám na rukou a na zádech ten nepříjemný druh husí kůže. A proto se tenhle týden pokusím každý den vypíchnout aspoň jednu věc, která mi nějak zvedla náladu, potěšilo mě, vykouzlila mi na tváři úsměv. Abych ze sebe setřásla tu otravnou úzkost. Protože pro mě je skutečným smyslem života být šťastná a v pohodě.

Pondělí 3. února
Šla jsem k doktorce až na druhou stranu města. Mám natažený nějaký vaz kolem kyčle a venku bylo brutálně namrzlo. Cestou mi asi milionkrát podklouzla noha, ale ani jednou jsem nespadla.
Sasanka versus zima - 1:0.
Konečně se mi podařilo zkombinovat si tělocvik, ruštinu a zpravodajství v rozvrhu tak, abych nemusela zůstávat ve škole do večera a aby se mi mezi předměty nedělaly trapné pauzy, během kterých by nemělo cenu jezdit na kolej.
Sasanka versus MUNI - 1:0

Celý den svítilo sluníčko a i když jsem musela po několika týdnech lenošení zase vstávat brzo ráno, energie mi rozhodně nechyběla. Zítra si jedu vyzkoušet novou brigádu, měla by to být práce na autobusovém terminálu, tak jsem na to zvědavá, jak to bude vypadat. Vstávání ve 4:50 mě možná zabije, ale aspoň zemřu jako hrdina.


Úterý 4. února
Vstávání ve 4:50 není tak strašný, jak jsem čekala. Sice jsem prvních pár minut po zazvonění budíku byla trochu jako zombie, ale jakmile jsem si opláchla obličej a nasnídala se, nebyla jsem o moc unavenější, než když jsem vstávala do školy v 7. Autobus jsem stihla úplně přesně, v 6 hodin jsem už stála za pultem a vesele prodávala lístky na mhdčko, dělala kafe a smála se na všechny zákazníky.
Sasanka versus budík - 1:0
První zaučovací den jsem měla za sebou už v devět hodin, za tu dobu jsem pochytila vlastně všechno, co se dalo pochytit. Pak jsem se vydala do obchoďáku, co je kousek od nádraží. Koupila jsem si prášky, v Gateu jsem koupila náušnice pro kamarádku k narozeninám a super čuper trenďoury pro pana inženýra (ještě nevím, k jaký příležitosti je dostane, buď k valentýnu nebo prostě jen tak). A potom jsem zjistila, že mám stále asi čtyři stovky, které do svého rozpočtu nutně nepotřebuju.
Sasanka versus finanční krize - 1:0
Malým šrámem na dnešku byl fakt, že se mi nepovedlo zaregistrovat si tělocvik. Systém tvrdil, že to půjde od čtvrtého, ale dneska už tam psali od jedenáctého. Tak se kurňa rozmyslete.
Sasanka versus MUNI - 1:1

Středa 5. února
Dneska jsem spala dlouho. Hodně dlouho. Bylo to něco jako náhražka za nedostatek spánku. šla jsem spát už po deváté hodině a potom jsem spala zas až skoro do devíti.
Sasanka versus budík - 2:0
Šla jsem s kamarádkou na nudle k číňanovi a nakonec jsem si dala krokety, protože nikde jinde je prostě nedělají tak dobře. Fajnové dopoledne mě stálo 25 korun a ještě jsem se zvládla najíst.
Sasanka versus finanční krize - 2:0

Čtvrtek 6. února
Domluvila jsem se, že do práce půjdu v pátek, abych si vyzkoušela, co všechno obnáší ta odpolední směna, takže mě tam asi chtějí. Udělala jsem si seznam plusů a mínusů, které tahle práce bude obnášet a doufala jsem, že to rozseknu a potom jasně uvidím, jestli se mi to vyplatí nebo ne. V obou sloupcích jsem měla přesně 6 bodů, takže jsem vyřešila velké prd, ale rozhodla jsem se to vzít.
Sasanka versus její nerozhodnost - 1:0
No a večer jsem se viděla s panem inženýrem, což je vždycky milá tečka po celém dni. Šéfovou neměl v práci, takže si mohl dovolit jít domů jen s malým přesčasem a nemusel tam zůstávat o hodinu a půl déle, než má pracovní dobu.

Pátek 7. února
A jede se pracovat. Zatím ještě zadarmo. Což vám náladu asi nezvedne. Bod pro ně. Ale na druhou stranu - milá kolegyně, příjemná práce, a zjistila jsem, že na tom vážně nic není. Bod pro mě.
Sasanka versus brigáda - 1:1
Večer po směně jsem jela k babičce. Přijela mi naproti na nádraží, abych nemusela sama, k večeři na mě čekala luxusní obložená houska a čaj a než jsem se stihla osprchovat, babička mi nachystala všechno, co budu ráno potřebovat. Takhle, vážení, vypadá život ve vatě. Miluju svoji babičku :-)

Sobota 8. února
Znovu vstávání ve 4:50 a znovu se to dalo zvládnout. Babička se opět činila a zatímco jsem se oblékala, nachystala mi čaj a buchtu k snídani, připravila další obloženou housku ke svačině a navrch přidala malou mističku mňamkózního hroznového vína. Prostě... moje babička je ta nejlepší ze všech :-) Jen jsem se ve své rozespalosti dvakrát šťouchla do oka. Jednou přičesání (chtěla jsem si dát vlasy za ucho a nestrefila jsem se) a podruhé řasenkou. Pokaždé do toho samého. Ale žiju, a ani netrpím nějakým katastrofálním nedostatkem spánku. navíc je perfektní sledovat, jak se celé město budí.
Sasanka versus budík - 3:0
Po třech hodinách už mě kolegyně propustila s tím, že mi ukázala všechno, co je potřeba. Už v 9:01 jsem jela domů.
Dneska je nádherně. Sluníčko svítí o sto péro, hřeje jako blázen a pomalu rozpouští jinovatku, která se během noci usadila na všem. Cestou z nádraží jsem cítila, jak mě hřeje ta půlka obličeje, na kterou mi dopadaly sluneční paprsky. je prostě nádherně. Celé město ještě napůl spí, nebo se válí doma a celé je to tak idylické, až mám chuť zpívat.
Sasanka versus zima - 2:0
Večer jsme vyrazili s drahým na ples. Naprosto to splnilo má očekávání, protože jsem očekávala vesnickou tancovačku na poměrně nízké úrovni a spoustu lidí v nelichotivém oblečení. K čemu jsou ti hezké šaty, když ti zvýrazňují špek na břiše, který by v jiném střihu nemusel být vůbec vidět? Ano, k ničemu. O to větší radost mi udělalo, že jsem oproti některým indiviuím vypadala vážně luxusně.

Neděle 9. února
Spinkala jsem do deseti a vzbudila jsem se vyspaná do růžova.
Sasanka versus budík - 4:0
Celé odpoledne jsem strávila střídavým hraním windowsáckých her a sledováním olympiády. Nejsem zrovna velký sportovní fanda, ale když jela Sáblíková, koukalo se na to docela dobře. A pak ukazovali krasobruslení, takže další podívaná. Po trochu plnějším programu posledních 3 dnů bylo fajn nedělat nic. Jen jsem se válela, lenošila a večer jsem šla za inženýrem koukat na skoky na lyžích. Prostě mi bylo krásně.

Může to vypadat, že jsem měla pohádkový týden. Ale popravdě, ani náhodou. V podstatě pořád jsem měla špatnou náladu, neměla jsem chuť dělat vůbec nic, kolikrát jsem nechápala, proč bych měla vstávat z postele. Ale právě tyhle maličkosti mi ukázaly, že vlastně není důvod, proč si dělat těžkou hlavu nebo se vztekat a nadávat na celý svět. Asi je to úplně zbytečný počin, protože jsem tím vlastně nic nedokázala, ale bylo zajímavé snažit se pro jednou na všem vidět to lepší.
Takže.... hlavně pozitivně!

xoxo
Sasanka


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 luc luc | Web | 10. února 2014 v 9:09 | Reagovat

paráda :-)

2 mrsstyles69 mrsstyles69 | Web | 10. února 2014 v 10:39 | Reagovat

Pěkný článek :)

3 lizworld lizworld | E-mail | Web | 10. února 2014 v 17:01 | Reagovat

Píš takýchto článkov viac, baví ma čítať ich :3 krásny blog :))

4 tsubaky-eni tsubaky-eni | Web | 11. února 2014 v 19:01 | Reagovat

Nádhera :)

5 Gabux Gabux | Web | 6. března 2014 v 19:27 | Reagovat

Super :)

6 Katrin Katrin | Web | 10. dubna 2014 v 10:26 | Reagovat

Tento nápad ti schvaluju. Všichni by sme měli vidět jen to lepší, vždyť proč si kazit den. A tys to napsala tak, že jsem ti naprosto uvěřila, jaký báječný týden to byl, i když nebyl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama