Prvákoviny FSS MUNI

11. září 2013 v 19:28 | Sasanka |  Popelnice
Nechtěla jsem, aby se opakovala situace ze začátku střední školy, kdy jsem přišla ze třídy a neměla si ke komu sednout, navzdory tomu, že se ostatní už tak nějak všichni znali. Tak jsem se rozhodla, že se prostě budu muset zapsat na nějaký seznamovák. A vybrala jsem si tu nejlevnější variantu přímo v srdci Brna a to dvoudenní Prvákoviny, které pořádá pár nadšených studentů magisterského programu. Symbolický poplatek 200 korun, 130 korun za ubytování na koleji a potom další nezbytné výdaje za cestu, MHDčko, jídlo, pití, večerní zábavu... Vyšel mě ten výlet celkem draho, ale pořád lepší než platit pět tisíc za týdenní seznamovák na Vranově. Jsem plná dojmů, pojmů, informací a hlavně nepůjdu na první přednášku s tím, že tam opět neznám ani živáčka. Tentokrát budu mít náskok a budu mít někoho, ke komu si můžu sednout a zeptat se ho, jak se měl o víkendu.

Na cestu do Brna jsem byla vybavená včasnou jízdenkou a dobrou náladou. Tu mi trošku zkazil fakt, že v momentě, kdy jsem vylezla z vlaku, začlo pršet. Ale nenechala jsem se odradit a šla jsem s psměvem na rtech k fakultě, kde byl sraz. Hned v úvodu si nás rozdělili podle oborů na dvě skupiny. V naší skupině se mísili žurnalisti s lidmi, co mají takzvané sockařské obory (sociální práce, sociologie, sociální antropologie a podobné lahůdky). Druhá skupina byla složená z těch političtějších oborů (politologie, mezinárodní vztahy, evropská studia a tak dále).

Začli jsme prohlídkou fakulty, kde nám stručně popsali, jak se v budově orientovat, kde jsou záchody, velké učebny, seminární učebny, posluchárny, Krmítko, knihovna a podobně. To už jsem sice všechno věděla ze dnu otevřených dveří, ale chápu, že pro někoho to bylo přínosné.

Následovala přednáška o ISu, což zní jako děsná nuda, ale jsem moc ráda, že nám ukázali, jak a co s informačním systémem během studia. Kde najdeme záznamy z přednášek, seznam povinné a doporučené literatury, podmínky pro ukončení předmětu... Zkrátka si hned připadám o krok napřed. Teď už mě nic nezaskočí. Nebo mě toho nezaskočí zas tak moc. Po přestávce na kafčo a něco na zub jsme pokračovali další celkem nudnou, ale nesmírně nápomocnou přednáškou o tom, jak zvládnout celé studium. Provedli nás všemi povinnostmi studenta od začátku prvního semestru až po státnice.

Večer po šesté hodině jsme se rozjeli na ubytování. Které vypadalo z venčí mnohem lépe než zevnitř. Celkem nevábně to tam páchlo, jakousi kombinací líbezné vůně toalet a něžným odérem zpocených nohou. Pokoje vypadaly na první pohled celkem snesitelně. Na druhý pohled už tolik ne. Staré špinavé matrace, potrhaný polštář (lezla z něho výplň), patrové postele se kývaly a vrzaly, židle se pod námi málem rozpadly. Navíc, když slečna spící nade mnou chtěla z postele slézt, začalo to hrozně divně praskat a bouchat. Vážně jsem se bála, že to na mě celé spadne. No, ještě že budu bydlet jinde. Jen aby to tam nebylo ještě horší.

Večer jsme vyrazili za zábavou. Nejprve nás vzali do jakési podivné hospody, do které nás táhli přes půlku Brna. Nechápu proč. Pivo drahé, místa málo. Myslím, že to asi nebude moje oblíbné místo. Hralí jsme takovou tu hru, kdy dostanete na čelo jméno a hádáte, kdo asi tak jste. Byla jsem Platón. Uhodla jsem hned. Náš tým vyhrál ocenění nejlepších socek (když už jsme ta sociální fakulta). Po desáté hodině jsme zamířili do centra na diskotéku. Která už byla o něco lepší. Takový pajzl trochu, ale nic, na co bych nebyla zvyklá z toho našeho jednoho jediného klubu, která ve městě máme. Akorát taneční parket byl hodně malý a netuším, jak se tam ty lidi vejdou třeba v pátek nebo v sobotu, když už bylo v pondělí večer narváno.

Vstávání druhý den bylo kruté, ale po dobré kávě v Tchibu jsem se dala trošku dohromady a byla jsem připravená na další várku nových informací, které se týkaly života v Brně, MHD, nebo třeba zahraničních výjezdů s Erasmem. Opět trochu nuda, ale jsem vážně ráda, že nám to všechno řekly. V informacích je totiž síla. A pak přišlo to nejlepší. Akce s neoficiálním názvem "Udělejte ze sebe debily před celým Brnem."

Vybaveni seznamem úkolů jsme vyrazili do ulic a malinko se ztrapňovali. Příklad? Stoupněte si před budovu české televize a natočte reportáž o Prvákovinách. Na náměstí se nachází falický symbol; explicitně vyjádřete nespokojenost a jeho nevhodnost. Na náměstí Svobod je vždy k vidění spousta bezdomovců, vyfoťte minimálně 3 a zapište si, jaký alkohol popíjeli. Ulice Joštova je jako jedna z mála zkrášlena zelení; jděte objímat stromy a natočte reakce okolí. Byla to vážně sranda.


Nakonec jsme dostali zatím jenom fotku, protože hrníčky ještě nedorazily. Jsem vážně ráda, že jsem jela. Jednak jsem si už začala vytvářet určité sociální vazby, prošla si centrum Brna a už se tam docela vyznám. Doporučila bych prvákoviny? Jasně že jo. Sympatická cena, sympatická délka (přežijete to, i kdybyste si s těmi lidmi nesedli), sympatické místo konání. Líbilo se mi tam a moc.

A navíc jsem se díky těm dvoum dnům zamilovala do Brna ještě o trochu víc, i když jsem si myslela, že už to víc nepůjde.

Co říci závěrem? Snad jen, ať žije MUNI. Moje univerzita.

xoxo
Sasanka
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 tardis-blue tardis-blue | E-mail | Web | 11. září 2013 v 20:09 | Reagovat

Je super, že se ti to tak líbilo :) Já jsem za svůj seznamovák i teď, rok poté, neskutečně šťastná, protože jsem se seznámila s tolika lidmi, kteří jsou teď velikou částí mého života :)

2 Muhe Muhe | 13. září 2013 v 23:09 | Reagovat

Ty jo, já myslela, žes chtěla do Prahy :D ale to taky nezní špatně. I když já osobně bych do Brna nechtěla. Hodně štěstí, jsem ráda, že se ti líbí :)

3 Renáta Chudobová Renáta Chudobová | 23. září 2013 v 4:17 | Reagovat

Hezky jste se seznamovali :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama