Červen 2013

Sbohem...

27. června 2013 v 11:15 | Sasanka |  Popelnice
Poslední rok na střední jsem strávila tím, že jsem pořád dokola omílala, jak se těším, až odtamtud vypadnu a nikdy se nevrátím. A asi až teď mi poprvé pořádně došlo, že už je to tady a nikdy se tam nevrátím. Byla to docela příjemná jistota a teď vůbec nevím, co mě čeká a jak to zvládnu a upřímně mám vážně strach, že to zvládat nebudu. Čeká mě vysoká a s tím spousta nových zkušeností, které jsou stejně tak vzrušující jako děsivé. Možná je to tím, že jsem právě znovu viděla poslední díl třetí řady Glee, kde se Rachel loučí se svými kamarády a djíždí do New Yorku plnit si svůj sen. Taky si jedu plnit sen. Skoro. Není to NY ani Praha. Čeká mě Brno, což dělá z mojí budoucnosti naprosto neprozkoumané teritorium.

I když jsem na ně nadávala, měla jsem svoji třídu jako celek poměrně dost ráda. Několik lidí mi skutečně přirostlo k srdci, dalších pár jsem mlčky tolerovala a trpěla, někteří mi dennodenně pili krev, ale když se podívám na možnosti, jaké jsem na té škole měla - čili 4. A nebo Oktáva - nemohla jsem si přát lepší spolužáky. Poprvé v životě jsem díky nim měla pocit, že mám kamarády, že jsem oblíbená, že ke mě lidi svým způsobem snad i vzhlížejí. Že se mi kvůli páté jedničce za sebou nesmějí, ale přejí mi ji, nebo závidí, případně mě jen tak na oko popichují, že jsem šprtka. A přitom vím, že tak trochu obdivují, jak všechno zvládám a možná si přejí být v tomhle ohledu malinko víc jako já. Poprvé za celý život jsem si až na střední připadala bezpečně.

We´ve got tonight

20. června 2013 v 17:33 | Sasanka |  Básničky
Další z mnoha textů, které vyšly z mého pera, nebo spíš z klávesnice. Tahle je ale něčím jiná. Je to první písnička, která nemá za úkol nic jiného, než opěvovat svobodu, radost ze života, mládí a hlavně... pořádnou party :) A protože je to můj první počin takového druhu, vzala jsem si na pomoc písničku Rock What You Got, kterou nazpívala skupina Superchick, a použila jsem ji jako melodii, jen jsem předělala slova. Doufám, že se vám bude líbit a taky doufám, že ji jednoho dne uslyším v rádiu.



We´ve got tonight

Jak jsem si hrála na textařku

16. června 2013 v 18:42 | Sasanka
Asi mě tenkrát inspirovala Avril Lavigne, o které jsem si jednou v Bravíčku přečetla, že svoji první písničku složila ve třinácti letech. Mě bylo zrovna třináct a chtěla jsem být slavná. Tak jsem se na to psaní písniček vrhla s vervou, odhodláním a neoblomnou jistotou, že je jednou uslyším z rádia. A zpětně je to šíleě vtipný, i když musím uznat, že některé jsou na třináctileté vemeno docela povedené :-)

Mrcha zlá

(ke které jsem dokonce přiložila přesný popis děje)

Tahle písnička není ani tak moc z mých osobních zkušeností, ale ze zkušeností tisíců jiných holek, které se taky cítí osamněle a opuštěně, protože si jejich nejlepší kamarádka našla kluka a osunuůa je na vedlejší kolej.
Píseň vypráví, jak už z názvu plyne, o "Zlé mrše". Tou mrchou je nejlepší kamarádka, která si našla kluka a na svou parťačku kašle. Pořád a za každých okolností byly ty dvě spolu. Najednou je ale z jedné z nich ta třetí. Kámoška si užívá se svým miláčkem v kině, ale ona stejně ví, že ji brzo nechá. Přece nebude tak blbej. Prostě pro ni není. Ale kamarádka pak přileze, a ONA už bude vědět, že se zlou mrchou nemá cenu se bavit. Udělala to jednou, udělá to podruhé. Naštěstí (nebo naneštěstí) nikde není žádnej Bůh a tak může nevěrná kámoška ničit kamarádství dál.
(Tak to jsem ráda, že jsem to tenkrát všem vysvětlila, jenže on ten popis je stejně tak zmatenej, že to asi nikomu nepomohlo. Taky je zajímavý, jaký jsem tenkrát měla problémy :D )

Go home bridge

4. června 2013 v 12:19 | Sasanka |  Téma týdne
Povodněmi žijí celé Čechy a ani malému městu v Královéhradeckém kraji se velká voda nevyhla. Naštěstí náš pan starosta myslel dopředu, sehnal peníze, a před rokem se u nás postavily protipovodňové zdi. Všichni na ně nadávali, a není se čemu divit. ošklivá šedá zeď podél celého Labe nepůsobí hezky. Navíc blokuje výhled z parkoviště před naším panelákem, a tak se občas stane, že když někdo vyjíždí, naboří mu zrovna projíždějící auto čumák. Pořád má ten systém určité díry - a to doslova, protož na některých místech nás od povodně měly chránit nedůveryhodně vypadající pytle písku a vody, ale voda se naštěstí držela v korytu a teď už vesele klesá a klesá.

To by bylo k úvodu a teď k tomu, co chci konečně říct a ukázat. Náš národ je známý tím, že si dokážeme udělat srandu naprosto z čehokoliv, a já nás za to miluju. A taky miluju černý humor. U nás voda strhla most. Podemlela pilíř, na kterém stál a do řeky se zřítila boční lávka. Hlavní konstrukce sice pořád drží, ale pilíř je tak strašně zničený, že se bude muset celý most strhnout a postavit nový. nic moc vtipného, ale rozhodla jsem se následovat českou vtipující tradici, zkombinovat ji se známými nápady z internetu a přidat ruku k dílu.

Jestli neznáte smysl Go home obrázků, krátce vás s nimi seznámím. Jde o to, že vezmete obrázek, na kterém je něco špatně a přidát popisek "Go home, you´re drunk." Pro ilustraci pár odkazů:
To by mohlo stačit, teď už můj slavný výtvor.


Básnické střevo z dob minulých

2. června 2013 v 10:08 | Sasanka |  Popelnice
Když už jsme u těch starých deníčků, už tenkrát jsem se pokoušela o jakési básnické výtvory. většina z nich stojí za to :D A tak je tu máte i s přibližným datem vzniku.

Adame?

Adame, miluješ mne?
Adame, chceš mně mít?
Adame, já s láskou k tobě
chci se každý den být

- přibližně třetí třída, kdy jsem byla na táboře a strááášlivě se zamilovala. jen tak mezi námi, kdybych si to nepřečetla v děníčku, ani bych si nepamatovala, že ten kluk existoval.a ano, skutečně jsem napsala být, ačkoliv jsem tím myslela bít :D