Laserová operace očí - během

13. dubna 2013 v 18:32 | Sasanka |  Popelnice
Druhý díl takové minireportáže o tom, jak to vypadá, když jdete na operaci očí kvůli odstranění dioptrií. Už jsem popisovala předoperační vyšetření a jak to probíhá, než jdete na sál. Dneska bych se chtěla věnovat samotnému zákroku.

Takže, navodíe atmosféru. Vlasy mám v síťce, jedno oko zalepené, okolo očí namatlanou dezinfekci. Ležím na sále, v rukou křečovitě svírám plyšáka a koukám na čtyři ostře svítící zářivky a jedno červené světýlko.
"Teď vám rozkapeme oko," říká doktorka a do očí mi padá prvních pár kapek. To se opakuje asi třikrát. Bere něco jako kleštičky a roztahuje mi víčka od sebe. Proplachuje mi oko vodou a já ji cítím až na tvářích. Zkouší, jestli je skutečně dobře umrtvené a šťouchá mi do něj nějakým šťouchátkem. Necítím vůbec nic. A tak může zákrok začít. Zhasínají zářivky a zůstává svítit jen červené světlo.


Na oko mi nasadili nějaký kroužek. "Teď vám seřízneme lamelku. Bude to trochu tlačit, nic neuvidíte a možná se dotkneme tváře, tak se nelekejte." Přesně jak paní doktorka slíbila, předem mi říká přesně, co se bude dít. Navíc uklidňujícím a příjeným hlasem. Nic naplat, jsem starej nervák, a tak se mi celé tělo nekontrolovatelně klepalo. Seřezávání lamelky, neboli vrchní vrstvy oka, není příjemné. Tlačí to a divně to vrní. Ale dalo by se to srovnat s klasickou kontrolou u zubaře, kdy vám nic nevrtá, jen vám šťouchá do zubů. Radši bych šla na zmrzlinu nebo jela na dovolenou, ale dá se to...

Potom moji lamelku vzali pinzetou a odklopili. Prostě mi ji vzali z oka a dali ji někam pryč. "Jenom ji neztraťte," říkala jsem si v duchu. Pak mi sundali z oka to kolečko a malinko povolili víčka ve svěráku, takže jsem se hned cítila o něco líp. Nejsem si jistá, jak přesně šly následující události za sebou. Nervy zapracovaly i na mé paměti a všechno se mi trošku pomíchalo. Myslím, že mi z oka setřely slzy a znovu mi ho propláchli vodou. Nic z toho jsem necítila.

Pak začalo laserování samotné. Čekala jsem, že to bude ta nejhorší část celé operace, ale opak byl pravdou. Světýlko nade mnou se komíhalo a pableskovalo (asi jako ohnisko prskavky), já do něj koukala, kolem mě všechno bzučelo a celá ta procedura byla skoro až uklidňující. Cítila jsem něco, co by se dalo popsat jako smrad broušeného kovu nebo skla. Jiní tomu říkají smrad spáleného vlasu nebo hořícího peří. A viděla jsem nad sebou jakési obláčky - možná to byla odpařující se voda, nevím. Po třiceti vteřinách bylo dolaserováno. Světla se rozsvítila.

Oko mi znovu propláchli a položili mi zpátky lamelku. Tu "připlácli" nějakou špachtličkou a uhladili, aby hezky seděla na svém místě. Pustili mi na oko vzduch, aby se lamelka ještě lépe uchytila a nakonec jsem už jenom pár minut čekala, až se všechno pořádně ustálí. Řeknu vám, nejdelší dvě minuty mého života. Nikdy jsem si tak strašně moc nepřála mrknout. Po dvou minutách mi sundali kleštičky z očí, zarkala jsem si a následně jsem oko zavřela. Zalepené oko odlepili, dooperované oko zalepili a celá procedura mohla začít znovu.

Druhé oko bylo na jednu stranu horší, protože jsem přesně věděla, které části jsou nepříjemné. Na druhou stranu lepší, protože jsem měla už půlku za sebou a zjistila jsem, že to není nic bolestivého ani zdlouhavého. Nicméně jsem se pořád klepala jak ratlík, zatínala prsty do plyšového psa a modlila se, ať už to mám za sebou.

Rozhodně nelituju. Pokud pořád váháte a bojíte se, nemáte čeho. Vrtání kazu u zubaře je podle mě horší. Zlomená ruka je horší. Zánět ledvin, angína, natažené vazy, dvouhodinovka fyziky. To všechno je v porovnání s operací očí peklo :D

A až budu mít zase trochu času a energie, mrkneme spolu na to, jak to vypadá bezprostředně po operaci a několik následujících dní. Aneb, pokračování příště.

xoxo
Sasanka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 karin-photo karin-photo | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 18:50 | Reagovat

Zajímavé,každopádně bych to nechtěla zažít :D :-)

2 Arvari Arvari | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 19:26 | Reagovat

Jak to tak čtu, asi si radši nechám ty brejle... :-D

3 Míša Míša | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 19:39 | Reagovat

Musel jsem si přečíst i předchozí články. S oční vadou jsem se narodila a rozhodně nemám jen 4 dioptrie. Kombinace krátkozrakosti a astigmatismu. Nemůže se mi to zlepšit. Stejně by mě na to nikdo nedostal, ani párem volů. Nejspíš bych tam umřela. Viděla jsem to kdysi na videu a dnes mě zasáhly u čtení stejné pocity - na omdlení. Musela jsem přeskakovat slova :) Kvůli rapidnímu zhoršení mi hrozí operace zpevnění sítnice ... až mě na ni doktorka pošle, nevím jak jí vysvětlím, že to teda ne. Dokud mám oči v hlavě, nikdo se mi v nich ďoubat nemůže, jsem moc velká citlivka :D

4 Mary-Ane Mary-Ane | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 19:43 | Reagovat

No kdyby mi to vyprávěli, asi bych jim utekla ze sálu, nemám to ráda - lepší pro mě bylo, když mi na operaci kotníku anestezioložka vyprávěla o dovolený :D Ale je to zajímavý, jenom pro mě bohužel zbytečný - radši se naučím s těma čočkama, no...

5 para-para-paradise para-para-paradise | Web | 13. dubna 2013 v 20:07 | Reagovat

Moc díky za článek narazila jsem na to náhodou, ale taky mám dost dioptrií - jen na pravé oko. Brýle mi dost vadí při sportu a prostě celkově a o kontaktních čočkách nemůžu ani slyšet, takže za pár let asi taky půjdu na sál. :/ Ale už aspoň vím, co by mě čekalo. :)

6 Marala Marala | 13. dubna 2013 v 22:29 | Reagovat

páni, jak to tady vyprávíš, tak bych na to asi nikdy nešla, máš za mě palec nahoru :-) . Nedávno jsem koukala  na jeden starší díl Sexu ve městě a tam šla Miranda taky na operaci očí. Po zákroku měla takové zajímavé klapky na očích, tak by mě jen zajímalo, zda jsi taky něco takového nafasovala :-)
PS: ty klapky vypadaly docela srandovně

7 Teeda Teeda | Web | 13. dubna 2013 v 23:51 | Reagovat

Trochu mě to děsí. To roztažení oka a tak. Jsem na oči cíťa, klepala bych se stejně jako ty.. :-)

8 Grace Grace | E-mail | Web | 17. dubna 2013 v 13:05 | Reagovat

Zajímavé informace, kdysi jsem o operaci přemýšlela, hlavně když jsem brýle začala nosit cca před 5 lety. Teď už jsem je "přijala" a na operaci se nechystám... možná časem, nevím. Každopádně užitečný článek. Ráda jsem si ho přečetla.

9 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 5. listopadu 2015 v 20:39 | Reagovat

No, máme, teda mali sme podobné čísla dioptrií. Mne okuliare nevadia, pravdu povediac sa s nimi cítim pohodlnejšie, mám pocit, že mi mechanicky chránia oči :-D. Ale na operáciu by som šla, lebo stále mám divný pocit, že keď sa to bude ešte zhoršovať, tak bude zle...ale na ďalšiu stranu mám strach, že u mňa tak dobre nedopadne...

10 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 5. listopadu 2015 v 20:40 | Reagovat

[9]: Pardon, to malo byť k inému článku.

11 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 5. listopadu 2015 v 20:48 | Reagovat

Teraz dúfam, koment na správnom mieste:
ČO?! Ono sa to nerobí pri kompletnej narkóze?! Desivé zistenie. A viete, čo je na tom najhoršie? Že nemôžete pred tým zatvoriť oči a musíte to všetko sledovať :-D. Dobre, dosť čierneho humoru, teraz vážne, máš u mňa obdiv! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama