10. První láska a první polibek

23. prosince 2012 v 18:43
Článek je součástí třicetidenního dotazníku.
zajímavé je, že ani jedno není vůbec žádná romantika. a nemají spolu skoro nic společného. vlastně vůbec nic.

Byla jsem buď ještě ve školce ve velkáčích nebo v první třídě. Fakt už si to nepamatuju. Ani si nepamatuju, jak se můj první vyvolený jmenoval. Říkejme mu třeba Tonda (i když tak se stoprocentně nejmenoval). Myslím si, že měl tmavé vlasy a oči...


Tonda patřil do naší pískovišťové party. Chodívali jsme si hrát na hřiště s tím, že tam určitě bude někdo, s kým bychom svůj čas strávili. Občas se někomu z nás poštěstilo a rodiče ho pustili bez dozoru. Většinou jsem patřila mezi ty šťastlivce, protože bydlíme hned vedle hřiště. A tam jsem Tondu poznala...
Hráli jsme si nevím na co a zrovna mě zabili. Já poctivě ležela na zemi mrtvá a ani jsem se nehnula Tonda mě vzal a odtáhnul mě do bunkru. Tím si získal mé srdce. Pokaždé, když jsem ho pak viděla, šli jsme si sednout na naše místečko - podél hřiště vedl živý plot a když jste našli ten správný "vchod", octli jste se v jakémsi keřovém tunelu, obklopeni větvemi ze všech stran, tam byly položené dvě cihly. Na těch jsme seděli a povídali si.
Náš románek neměl dlouhého trvání. Jednou jsme zase hráli tu hru, která nás svedla dohromady, a zase mě zabili (odjakživa jsem byla na kolektivní hry prostě tupá). Jenže tentokrát mě Tonda nezachránil. To mě naštvalo a už jsem s ním nikdy nepromluvila. Pak se, myslím, odstěhoval, nebo už byl moc starý na to, aby chodil na hřiště. Protože jednoho dne (nedlouho po našem srdceryvném rozchodu) prostě zmizel a už o něm nikdy nikdo neslyšel.

Moje první pusa proběhla podstatně déle. Jestli si dobře pamatuju, tak to bylo asi až v pátý třídě. A ještě ke všemu s holkou. Byla jsem v lázních a moje spolubydlící právě začínala chodit s klukem ze čtvrtého oddělení. Všechny jsme jí ho záviděly, protože chodit s někým ze čtyřky bylo vážně něco. Jako mít minisukni, nebo tričko, ze kterého leze pupek, nebo dokonce boty na podpatku. A po pár dnech ji její milý začínal dávat ultimátum - jestli se s ním nebude líbat, rozejdou se.
Přišla za mnou, že se potřebuje naučit líbat. Ode mě? Aha. Vždyť já měla naprosto stejné zkušenosti jako ona. Nulové. Ale nějak jsme to daly dohromady a vydrželo jim to až do odjezdu. Řeknu vám, nijak se mi to nelíbilo. Říkala jsem, kvůli tomuhle lidi tak vyvádějí? Vždyť je to humáč... :D Je sranda, jak člověk mění názory během života.

A tadá! Tím začal můj rozmanitý milostný život. Až na to, že nebyl moc rozmanitý. A ještě nějaký pátek mu trvalo, než začal. A většinou taky hodně rychle skončil. Ale to by bylo na samostatný článek.

xoxo
Sasanka

P. S. O rok později se v lázních sešla skoro stejná parta. Jedno odpoledně jsme vzpomínali na minulý rok a mě se nějak podařilo prokecnou, jakou že to máme se Sylvou historii. Když se ptali, jaký to bylo, odpověděla jsem, že šíleně slintala. Od té doby jí říkali Slinta. Chudák holka, přitom byla na všechny vždycky tak hodná :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 chiarore chiarore | Web | 23. prosince 2012 v 18:57 | Reagovat

Tenhle projekt dělám taky :) Parádní story :D Máš to dobře propracované

2 Claire Burn Claire Burn | Web | 23. prosince 2012 v 19:46 | Reagovat

Super :D z detstva mám podobné príbehy a pekný blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama