Chápeš? - Nechápu.

12. listopadu 2012 v 17:23 |  Glosy
Aby vám nezačala Kate chybět :D mě totiž strašně chybí. Glosovat její povídky je vždy parádní odreagovačka. Nechci na ni být zlá, ale když nemá dost soudnosti na to, aby pochopila, že takhle potenciální spisovatelka nevypadá, nemám na vybranou. I když jeden plusový bod jí nemůžu upřít - za to, že skončila :D
No nic, Enjoy :)



Chápeš? (Zlatíčko, v tvém případě jsem to s pokusy o chápání předem vzdala…)
15. května 2009 v 22:19 | Kate-Dafna | Jednorázovky
Takže je tu další jednorázovka.Doufám že se bude líbyt. (Víte, tohle slovo je důvod, proč glosy k téhle jednorázovce píšu, aniž bych si ji předem přečetla. Tudíž fakt nevím, do čeho jdu) Nesouvysí to z HP (ještě že tak, aspoň nebudeš prznit moje oblíbené postavy) ale snad si to někdo přečte. (muhahaha) Poukud ano tak nechte prosím komentík jak se vám líbila.
Kate.
Netěší mě, Sasanka


Její oči. (moje?) To bylo to co mě na ní zaujalo.Byli krásné. (a nedá si říct a nedá, jenže já se zařekla, že tentokrát nebudu komentovat pravopis) Modré jako samotný oceán. (Menší opáčko? Dobře. Harry má oči smaragdově zelené, Draco ocelově šedé, Hermiona myslím oříškově hnědé, teď tu máme oceánově modré…) Jenže v nich byl smutek. (Já mít v očích oceán, taky jsem smutná, vždyť to musí hrozně štípat) Vzdálený smutek který byl přes to tak blízko.Vypadalo to jako by kdysi dávno zažila velkou bolest se smutkem,který se jí navždy usadil v očích. (To se jí tam usazuje ta sůl) Cítil jsem její touhu po smrti ale i po životě.Byla zvláštní a mě tak neskutečné přitahovala. (Ale asi odpuzovala mezery za tečkama) Sledoval jsem ji.Měla na sobě dlouhé bílé šaty (Nevěstáááá!) a její hnědé vlasy jí sahali (Ty vlasy… promiň, už mlčím) do pasu. Vypadala tak nevinně,krásně. (a slaně, jako solená brambůrka) Šla městem a už se stmívalo.Po ulicích šlo čím dál míň lidí až jsme tam zůstali jen mi dva.Z ničeho nic si začala pobrukovat smutnou melodii.Šla pomaličku až zamířila ke kostelu. (koukám, nábožensky založená brambůrka. Co vyznává, solinismus?) Pořád jsem šel za ní. U dveří kostela se zastavila a chvíli se nehýbala. (Petrificus totalus) Pak se ale rozešla a dopředu k oltáři. Tam si klekla a sepjala ruce. (Andělíčku můj strážníčku, opatruj mi mou solničku, opatruj ji v noci ve dne, ať se v moři nerozbředne) Stál jsem u dveří a pořád jí sledoval. (ÚÚÚÚÚÚCHYL!!!) Nemohl jsem přestat a pak najednou promluvila.
" Pojď sem!" Řeka slabím hlasem.Byl jsem jako omámený.Prostě jsem k ní došel a klekl si k ní.Otočila se na mě a dívala se těma smutnýma očima. Měl jsem chuť jí z toho smutku pomoci (a trochu ji pocukrovat)
" Si první kdo se o mě zajímá." Řekla tiše.Zarazil jsem se. (To je dobrý, já jsem zaražená už od toho slova líbyt, pamatuješ?)
" Jak je to možné?" Ani nevím proč sem se ptal. (Taky nevím, protože odpovědi se stejně nedočkáš)
" Jsem jiná.Posolená(kvrněná).Pomoz mi s toho prosím." Podívala se na mě zoufale.
" Ale jak?" Zeptal jsem se.
" Ty víš." Řekla jen a odundala si vlasy z krku.Mé oči okamžitě dostali nachovou barvu (To tu pěkně prosím ještě nebylo!) a špičáky se prodloužili. (Aha, upíři. Super. Když tu nemáme pošahaný pegasy se srdíčky na zadku, máme tu upíry s fialovýma očima) Zvednul sem tam ruku a pohladil místo kde měla krční tepnu. Pak sem tam jí chytnul za krk a přitáhnul blíž k sobě.Pořád měla tak smutné oči.Naklonil sem se a lehce olíznul slané místečko na krku.Znovu sem se na ní podíval.Brečela (ještě aby ne, moře v očích, smutný pohled, blablabla… ono to tak nějak k tomu vedlo) ale v jejích očích nebyl už ten smutek. (Však ho vybrečela, ne? Zatím to docela chápu, až mě to samotnou překvapuje) Bylo tam štěstí. (A co sůl? Už to nechápu) Nechápal jsem to (aspoň něco máme společného) ale přes to jsem se k ní znovu naklonil a tentokrát jsem jí zabodl sví (zaplakala jsem) tesáky do krku.Nebránila se.Cítil jsem jak z ní pomalu vyprchává života, když byla na hranici slyšel jsem tiché.
"Děkuji."
"A já ti tímto děkuji, že se tahle povídka končí ke svému zdárnému konci a na závěr tu nejspíš budeme mít jednu mrtvolku"
Pil jsem dál až nakonec nezbyla ani kapička krve.Teprve když jsem jí pokládal na zem jsem si všiml že se usmívala.Pohladil jsem jí po tváři a s kostela odešel. (Počkat, počkat. Víte, co mi teď došlo? Upír na posvátné půdě, to přece nejde, ne? Pokud nejste blýskající se Edward, který odporuje všem zákonům upíří biologie, nemůžete vstoupit do kostela, pokud máte tesáky a rádi sajete lidem krev)
Mnoho svích upírských let jsem nechápal proč mi děkovala ani proč je usmívala. (Já to nechápala mnoho odstavců) Pak sem začal svůj život nesnášet. (Další věc, co máme společnou. Taky tě nesnáším) Byl jsem nucený pít krev lidí. (No já tě nenutila, ale pokud to znamená, že umře další postava, kterou Kate vytvořila, popřípadě přetvořila, jsem pro) Pil jsem jí i před tím ale pak se něco změnilo a mě to vadilo. Chtěl jsem zemřít jen pro to abych mohl být volný (já chtěla taky umřít, přibližně v té části o nachových očích) a přesně tehdy jsem dívku pochopil.Chtěla zemřít protože toužila žít.Žít svobodně.
(Příjde vám, že to dává smysl? V tom případě si sežeňte cvokaře.)
A na závěr tu máme důmyslnou a hlubokou báseň, jejíž smysl též nechápu a ani se o to nepokouším…

Osud si zase
pro jednou hrál.
Nad nevinnou dívkou
Hříšný mladík stál.
Kdo je ten krásný
a kdo je ta smutná?
Upírům lidská krev
velice chutná.
Nejdřív jí nechápal.
Pak pochopil rychle.
Osude,osude.
Krátíš to rychle.

TADÁ!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 12. listopadu 2012 v 17:58 | Reagovat

Je to dobrý nápad ... :)))

2 Mathie D. Mathie D. | E-mail | Web | 12. listopadu 2012 v 18:10 | Reagovat

To s tým oceánom... Ja som sa tu váľala po zemi :D Potom tá soľ a tá modlitba... :D Ty teda vieš človekovi zlepšiť náladu! :D (chúďa autorka "diela")

3 Sinai Sinai | Web | 12. listopadu 2012 v 18:16 | Reagovat

S tou solničkou to je dosť veľký záder, čo ti poviem...:-D

4 Sinai Sinai | Web | 12. listopadu 2012 v 18:17 | Reagovat

[3]: Mám na to vhodnejší výraz - tú poviedku si zasolila! :D :-D

5 Sofie Sofie | 13. listopadu 2012 v 19:02 | Reagovat

tak to je dokonale potrolleno :)

6 Lady Lady | 11. prosince 2012 v 9:26 | Reagovat

Na tvém blogu jsem asi jenom podruhé, ale tohle mě naprosto dostalo :D Geniální nápad! Už to tu někdo říkal, ale skutečně víš, jak člověku po ránu zvednout náladu! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama