Tak jsem ve středu úspěšně pokazila závěrečky autoškoly. Testy jsem napsala, údržbu jsem udělala, ale na jízdách jsem totálně vybouchla. Shoda špatných náhod a drobných chybek, ale když se to nasčítalo, vyšlo z toho jasné NE.
Hned na začátku jsem hodila špatně blinkr. Couvala jsem a jak jsem zvyklá, hýbla jsem páčkou ve směru točení volantu. Následně jsem se pokoušela couvat na jedničku a když už jsem se konečně dostala až na silnici, byla jsem neuvěřitelně vynervovaná a ruce se mi klepaly tak, že jsem sotva udržela rovný směr.
Po dvou stech metrech jsem přijela k první křižovatce a hned průšvih - najela jsem si až moc. Sice jsem hezky všechno viděla, ale čumák mi trčel do půlky krajního pruhu, takže se mi ostatní auta musela vyhýbat. Za další mi před nosem nečekaně blikla červená. Koho by taky napadlo, že na hlavním tahu Hradcem projedou jen čtyři auta? A protože jsem jela zatím jen asi 30km/h (prostě jsem nebyla rozjetá), nemohla jsem křižovatku prohulákat na oranžovou a tak jsem to zadupla. Ale to už jsem napůl stála na přechodu, což se co? nesmí!
Takových blbostí jsem provedla během pěti minut několik a tak jsem celé jízdy měla za sebou poměrně rychle :-) aspoň nějaké plus.
Co teď?
Teď si počkám, až si v pondělí příjdou papíry, že jsem zvládla první a druhou část zkoušky a přehlásím se k místnímu autoškolákovi v našem městě. Zaplatím si u něj dvakrát kodinu a půl kondičních jízd, abych si to tady pořádně projela a zvykla si na nové auto. A pak se přihlásím ke zkouškám už ne v Hradci, ale u nás. Pořád je to tu asi 8x menší, nemáme tady jediný semafor, žádné odbočovací pruhy nebo velké křižovatky. Kromě čtyř obrovských kurháčů tady není jediná věc, ze které bych měla strach. A potom, co jsem celou autoškolu absolvovala ve stotisícovém Hradci, budou závěrečky v té naší prdelce, která má sotva 13 tisíc obyvatel, procházka růžovým sadem.
Totiž...
Snad!
xoxo
Sasanka
