Čtyři mocní - 5. kapitola

23. září 2012 v 11:47 |  Glosy
A je tu závěrečný nezávěr jedné úžasné povídky s ještě úžasnějšími glosami. Víte, glosovat Kate mě vážně baví a tak je mi trošičku líto, že toho nebylo víc a nikdy se nedozvíme, jak to všechno skončí. Ne, že by mě to zajímalo. Nezajímá. Ale určitě by to byla prča. Nicméně vážně uvažuju, že Lizz přemluvím k další spolupráci a společně oglosujeme ještě něco. Myslím, že Kate ještě stále má co nabídnout, ačkoliv už nějaký ten pátek nebloguje (a lidé i skutečně psali, že je to škoda a nejspíš to mysleli vážně. podivíni).
Poslední pátá kapitola příběhu s názvem Čtyři mocní je tu. Tímto chci poděkovat hlavně Lizz, která to se mnou dala dohromady, dále samozřejmě Kate, bez které by to nešlo, a taky každému, kdo si našel chvilku a tohle veledílo si přečetl. Díky, díky, díky. A teď už jdeme na to, co myslíte?



5 kapitola - Temná společnost? Ta nejtemnější.
Anita se drala hustým roštím.Nevybrala si zrovna dobrou část lesa.Už to bylo nějakou dobu co se cesta změnila na roští a vysoké jehličnaté stromy. (Blbý stromy, není kvůli nim vidět les.) Měla několik škrábanců a už jí to přestávalo bavit.Když se prorvala dalším roštím (Zopakujeme si důvod, proč existují synonyma. Abychom nemuseli pořád používat jedno a to samé slovo.) spadla na zem a rozplácla se jak široká tak dlouhá. (A chudák Bystrozraký je zase z kola ven) Zaklela a vstala.Zůstala oněměle stát. Byla tam louka ohraničená lesem a uprostřed byl dům.Možná spíš vila než dům.Vypadala zchátrale ale přesto dobře.Působila strašidelně ale Anitě to nedalo.Rozešla se směrem k vile.Všude bylo šero díky vysokým stromům které dodávali stín a nepropouštěli sem slunce. Došla až ke dveřím a sáhla na kliku.Chvíli se rozmýšlela ale nakonec kliku zmáčkla a vešla dovnitř. A co třeba klepat?


" Halo?Je tu někdo?" (Nejlepší způsob, jak se nechat zabít) Odpovědí jí byla ozvěna. Došla tedy dál až stanula uprostřed místnosti.Rozhlédla se.V tom něco zašustilo za jejími zády.Otočila se ale nikdo tam nebyl. (Pamatujete na toho vlka, co jsem vlastně byla já? No, tak tohle jsem taky já. Ale pssst!)
" Asi už blázním." (Chceš vědět můj názor? Nechceš? Nevadí. Stejně ti ho řeknu Ano, blázníš.) Řekne si pro sebe ale když se otočí tak vykřikne úlekem. Proti ní stál jaguár a cenil na ní zuby. Se strachem začala pomalu ustupovat.Jaguár jí následoval s varovným vrčením.Anita narazila na stěnu.Neměla kam utéct. Vypadalo to že jaguár zaútočí když se ozval čísi hlas. Jaguárodlaci! Ale víš o tom, že už vedeš jinou smečku, že jo? Vážně si chceš natáhnout na krk ještě jaguárodlaky?
" Andreasi nech jí být!" Řekne klidně mužský hlas.Anita se odívá tím směrem.Na schodech stál vysoký mladík asi jejího věku. Byl bledý a oblečený trochu staromódně ale k němu jako by se to hodilo. (Prosím, že to není upír, že ne? To už by bylo moc) Měl delší vlasy sestříhané až ke krku a pár mu jich padalo přes pravé oko.Měl zvláštní barvu vlasů.Taokovou fialovo modrou. Čuchám, čuchám upířinu… Ale vážně, třetí triumvirát? Nepřeháníš to trochu?
" Ano pane." Vyruší jí ze zkoumání hlas jaguára a ona se na něj překvapeně podívá.
" Kdo jsi že si se odvážila vejít sem?" Podívá se na ní ten mladík a sejde schody.
"Já jsem, pěkně prosím, fakt pitomá kráva," odpověděla Anita po pravdě.
" Já…omlouvám se..Vypadalo to že tu nikdo nebydlí." Omlouvala se Anita a se strachem na něj hleděla.
" Tak to byl velký omil." (Nádech, výdech, nádech, vý- OMYL! TVRDÝ Y! CHÁPEŠ? *je už vážně na pokraji nervovýho zhroucení*) Řekne a zastaví se asi metr od ní. (Narušování intimní zóny) " Andreasi pojď sem." Podívá se na jaguára.Ten poslušně dojde až k němu a vyslouží si pohlazení mezi ušima.Mladík se na Anitu zadívá.Měl i zvláštní oči.Měl je modré ale nebyla to ta typická modrá. Však to říkám, že je to upír. (Prosím, ne! Dost na tom, že se Edward blejskal… Nedovedu si ani představit, jakou chlípnou věc by upírům provedla Kate)
" Co vůbec děláš v téhle části lesa?" Zeptá se po chvíli.
" Já…dostala jsem úkol...a…a nějak sem se...ztratila z cesty." Vysvětlovala stále namáčknutá na zeď.
" Úkol? A co je to za úkol?" Vyptává se dál.
" Měla jsem se spřátelit s dvěmi magickými zvířaty." Odpoví mu. (Další, co poslouchá prdelí. Maňon nic o MAGICKÝCH zvířátkách neříkal.)
"Takže jsi čarodějka a ani v nejmenším nevíš kdo jsem že?" Přiblíží se k ní. "Skvělé, takže když tě tu zabiju a znásilním… hm, možná radši naopak, a pak ti vypiju krev, tvůj duch to na mě nikomu nepráskne. Skvělý!"
" Jak bych to mohla vědět?" Zeptá se lehce dotčeně a vystrašeně. "Vždyť jsem ti říkala, že jsem kráva."
" Bojíš se?" Dojde až k ní.
" A...ano." Vykoktá.
" To je dobře.Protože já nejsem člověk." Usměje se jako dravec a ukáže tak dva ostré špičáky. (Ale ne, ale ne, prosím, ne, nedělej mi to, to mě radši teď a tady probodni kůlem, ať mohu umřít v ještě relativním klidu)
" Upír." Hlesne Anita. No, co jsem říkala. Doufám jen, že máš někde kolík, abys ho mohla propíchnout a zdrhnout.
" Ano.Ale říkej mi Tristan.Jak se jmenuješ ty?"
"Isolda, Tristane. Miluju tě. Vezmeš si mě, aby tahle příšernost konečně mohla skončit?" (Sasanka: Proč mě jako první napadlo to samý? Ne, že by to bylo poprvý, ale fakt mě přestává bavit, že mi vždycky vypálíš rybník tak geniálníma hláškami, takže pak vypadám jak retardovaná holka odvedle)
" Ani…ani za nic, Anita." Klepe se celá strachem.
" Hm...Hezké jméno.Těší mě." Podá jí ruku.Anita na něj zmateně kouká ale pak si dodá odvahy a ruku mu stiskne.
" Mě také." Řekne pak.
" Je to dlouho co sem zavítal člověk."
" Taky bych tu bývala nebyla nebýt toho že sem se ztratila." Řekne lehce naštvaně. (Aneb "Kdybych nebyl debil, tak bych tady nebyl.")
" To je mi jasné ale když už tu jsi...Chceš to (tu) ukázat?" Zeptal se jí. Zvedl přitom jedno oboči a začal si rozepínat pásek u kalhot. Potom (CENZURA).
" Nemám čas.Musím najít ty dvě magická zvířata." Odpoví.
" No jedno už bys měla." (znovu ukáže na své kalhoty) Otočí se na jaguára." Andreasi budeš chtít být jejím přítelem?"
" Moc rád." Odpoví jaguár a přijde blíž. Nicméně v duchu nadává. Nechce se kamarádit s někým, kdo ho může oddělat a ve výsledku zabije Tristana, ale copak má na výběr? Musí poslouchat a musí pomoct téhle holce, aby splnila svůj pitomej úkol a on měl konečně klid. A navíc, triumvirát, ne?
" Nemusíš se ho bát.Je to dobrý přítel a dobrý ochránce." Mluví Tristan.Anita natáhne ruku a jaguára pohladí a ten, ačkoliv by strašně chtěl, jí ruku neukousne, protože by se potom musel zodpovídat jednak Alfovi a jednak Tristanovi a nestojí ani o jedno.
" Je hezké konečně po dlouhé době mluvit s někým jiným než se svou sestrou.Unavuje to." Řekne po chvíli Tristan a Anita na něj upře svůj pohled.Pak je vyruší odbíjení hodin,které ukazují pátou hodinu večerní. (Pět je totiž večer jak cyp, akorát tak čas se vyčůrat, pomodlit a spát.)
" Já už ale budu muset jít." Promluví Anita. "Dávají předčasného večerníčka. To si nemůžu nechat ujít."
" Nebude ti vadit když tě doprovodím?Stejně si říkala že si se ztratila." Podotkne Tristan. "A já mám vážně žízeň, ma petite."
" Dobře." Souhlasí a tak vyjdou ven z domu.Anita spolu s Tristanem a Andreasem mířili lesem a Anita se vyptávala na různé věci.Jak upíra tak i jaguára.Dozvěděla se tak že jaguár má jedovaté zuby a jeho dech pokud chce dokáže omráčit. (To dokáže i Sherkův a Jackův a dělá z toho některý z nich nějakou vědu?) Také dokáže být neviditelný.Tristan se jí zalíbil. Byl zvláštní tím jak se choval i tím kým byl. (A vy se jako milujete jo? A milenci se milujou, milenci se milujou!) I když jí tam v tom domě vyděsil,teď se smál když řekla něco vtipného (Jestli se smál Anitiným vtipům, které vymyslela Kate, musel to být ještě větší idiot než blýskající se Edward.) a jeho oči jiskřili radostí. Chvíli bloudili lesem, ale pak se dostali k domu Maniona.
" Konečně." Povzdechla si Anita." Už sem se bála že to neskončí (nenajdeme.)" Usmála se na něj. Věděla totiž, že teď už ta povídka MUSÍ být u konce. (Sasanka posouvá stránku o trochu níž a zjišťuje, že má před sebou ještě velký kus práce a veškerá radost, která ji na chvilku zaplavila, je pryč.)
" No vidíš a našli." Zasměje se i on a v zapadajícím slunci se zalesknou jeho špičáky. (To je tak romantický. Já budu brečet. Kecám. Nemáte někdo osikovej kolík a svěcenou vodu?)
" Doufáme se ještě potkáme a ty mě seznámíš se svými přáteli." Řekne pak ještě. Víc hlav = víc krků. Víc krků = víc jídla. Jednoduché.
" Určitě ano." Odpoví přesvědčivě." Měj se zatím hezky." Rozloučí se s ním a rozběhne se k domu.Tristan se otočí a spolu s Andreasem se vydá zpět do své vili. (Ta vila, ta žena, do vily jako do ženy. Jen mi vysvětlete, proč já se tu ještě pořád snažím.)Anita dojde přímo za Manionem a vše mu poví.Ten jí jen pochválí a zároveň jí varuje před Tristanem.Pak jí dá volnost. (Svoboda! Ryby! Svoboda! Ryby!) Anita se tedy vydala do knihovny kde potkala Harryho a tak si navzájem povyprávěli co se jim stalo.

***Hermiona.***
Hermiona měla celkem příjemnou cestu.Šla po pěšině a tato část lesa nevypadala nebezpečně. (Anita šla taky po pěšině a skončila v křoví (nebo jak tomu Kate říkala))Možná se ale mýlila,když totiž ušla dalších pár kroků zastoupil jí cestu muž.Tedy muž...byl to elf. (Kate dostane titul za literární dĚlo, kde je nejvíc nadpřirozených postav) Měl špinavě blond vlasy a krásně zelené oči.Jeho uši byli špičaté ale to nebylo nic nezvyklého protože to elfové přece tak mají. (Dál by Kate měla dostat Nobelovu cenu za objevy v oblasti elfských uší) Jeho pohled ale nebyl zrovna přívětiví. *ýýýýýýýýýýýý*
" Další kouzelník co pase po elfech!" Vyprskne vztekle.
" Cože? To ne....Já..." Snaží se to Hermiona vysvětlit.
" Ty co?!" Zeptá se nenávistně. A uvažuje, proč jí prostě rovnou nezabije. Jenže to nemůže. Začíná k ní totiž něco cítit. Protože, vy jste si toho možná nevšimli, ale vždycky se "spřátelili" s někým opačného pohlaví. Protože kdyby se "přátelili" se stejným pohlavím, bylo by to už přece nechutné.
" Já jen hledám magické zvíře...Mám za úkol se s ním spřátelit." Zamumlá opatrně.'
" Ach ano to jistě. Kdo pak je tedy ten kdo ti tento úkol dal?" Zeptá se zase nedůvěřivě.
" Jmenuje se Manion a...a mění se ve vlkodlaka."
" Manion? A hrome...jestli se dozvědí jak sem s tebou zacházel zabijí mě." Změní se najednou jeho pohled na vyděšený a hodlá zmizet. (To je Manion nějakej zatracenej bůh nebo co? Ne. Moment. Hůř. Jeho pravé jméno je Garry. Garry Stue.) (Takže ne Cibule?)
" Počkej!Ty znáš Maninona?" Přiběhne k němu a chytne ho za ruku. (Každej zná Maňona, stejně jako každej zná Brada Pitta. Ale kdybych si měla vybrat, koho z nich chci znát osobně, nebyla by to těžká volba.)
"Ano...tedy ne. Jenže starší ano a jestli se dozvědí že jsem na tebe byl zlí (Zlý si byl spíš k pravopisu) tak...nevím co se stane.Ty jsi jedna z Manionových svěřenců a on nám poskytuje ochranu před Voldemortem." *hysterický záchvat smíchu* Říká rychle jako by jí to chtěl co nejrychleji vysvětlit a zmizet. (Já se objevit v téhle povídce, tak taky koukám co nejrychleji zmizet, to nemůže mít Legola-… pardon, neznámému elfovi nikdo za zlé.)
" Nemusíš se bát." Usmála se na něj."Nebylo to tak hrozné." Ujistila ho pak ještě.
" Opravdu? Já...abych to odčinil mohu ti pomoci s těmi magickými zvířaty?" Zeptal se blonďák.Hermiona se zamyslela.Nechtěla zneužívat jeho nabídky ale asi by sama ta zvířata nenašla a tak se usmála a kývla.Pak se ale zarazila.
" Jak se vlastně jmenuješ?"
" Já jsem Aaron." (Budu mu říkat Legolas) Odpověděl ochotně.Hermi kývla hlavou.
" A já Hermiona." Představí se po chvíli.
" Těší mě ale teď pokud dovolíš ti představím první zvíře." Řekl a zapískal na dva prsty.Za chvíli už zašustilo mezi stromy a ukázal se rys.Podíval se na ty dva a pak přiběhl k nim a otřel si hlavu o Legolase (Aarona).
" Bianko tohle je Hermiona.Má za úkol spřátelit se s dvěmi magickými zvířaty.Uděláš mi tu radost a budeš jedním z nich?" Pohladil Aaron rysí slečnu po hlavě.(pozn.Autora: U toho s tou rysí slečnou sem se musela smát ale jak jinak napsat že ten rys je holka? Moje poznámka: Samice rysa? Rysí samice? Rysice? Nebo to prostě nechat na Biance? Už si snad viděla kluka, co se jmenuje Bianka?) Bianka - jak jí Aaron pojmenoval - se na něj podívala a pak došla k Hermioně.Párkrát jí obešla kolem dokola.Na konec se zastavila a žďuchla jí do ruky.Hermiona jí pohladila. Pak jí Bianca ukousla ruku.
" Ano Aarone ráda budu její přítelkyní." Odpoví Bianka a div tím nepřinese Hermioně infarkt. (Škoda, že ne úplně.)
" Ona mluví?" Zeptá se překvapeně.Aaron se zasměje.
" Jistě že mluví...je to magické zvíře.Je ale pravda že moc kouzelníků jim nerozumí."
" Aha." Usměje se a dál hladí Bianku po hlavě.Aaron se usmívá také a jen na ně hledí.Pak si ale jako by na něco vzpomněl. (Třeba na bitvu o Středozem? Prsten, co se musí hodit do sudu a podobně, to ti nic neříká? Chudák Frodo…)
" Dobrá...Bianku už jsem ti představil tak teď je ne řadě Ravon." (Pozor, že by havran?) Zase si přiložil prsty k ústům.Zapískal a v odpověď se mu donesl skřek orla.(Těsně vedle. Zase.) Ten se v malých kruzích snesl až k něm dolů.Sedl si přímo na Aaranovo rameno.Ten ho pohladil po křídlech a pak se podíval na Hermionu. (Nešlo by to nějak zkrátit? Šla bych spát…)
" Tohle je Ravon…Ravone tohle je Hermiona.Byl bych rád kdyby jsi se stal jejím kamarádem." Řekl Aaron.Orel na ně koukal inteligentníma (tak to ti nežeru) očima.Prohlížel si Hermionu a pak dolétl k ní a sedl si jí na rameno. (Zaryl jí pařáty do ramene a odnesl ji za hory za doly, mé zlaté parohy, a už ji nikdy nikdo neviděl.)
" Cítím že má dobré srdce a i její myšlenky jsou dobré.Takže mi bude potěšením." Řekl pak orel za letu a během chvilky z něj byla jen tmavá tečka na obzoru.Byl to takový skřehotavý hlas ale zněl velice inteligentně.Hermiona si pomyslela že musí být starý a moudrý.Zvedla ruku a pohladila orla stejně jako před tím Aaron. (Žádnej Aaron, Legolas, kurňa)
" Děkuju za pomoc Aarone.Jsem moc ráda že jsem tě mohla poznat a i tyhle dva.Budu se snažit jim být dobrou kamarádkou.Když budeš potřebovat s něčím pomoct tak přijď k domu Maniona.Budeš kdykoliv vítán to my *zákeřný zlý úsměv, kterým se snaží autorce naznačit, že bude k večeři* věř." Usmála se mile Hermafroditka.Sluníčko už pomalu zacházelo.Aaron jí dovedl na jeden kopec kde les končil a dívali se na ten krásný výjev.Ravon lítal po obloze a Bianka měla položenou hlavu na Hermiony klíně. A další zatraceně romantickej výjev. Takže jí tu pusu dej Aarone teď, ať to máme rychle za sebou a jsme ušetření onoho: Miluju ho, ale je to elf. Můžu si to dovolit? Jeho národ ten můj nenávidí a jediné, proč mě snáší je proto, že jsem žačka Cibule. Ach jo, co já jenom budu dělat? Bylo to hezké a Hermafroditka mohla na chvíli přestat myslet na všechno.Pak se ale pomalu zvedla. Až jí klouby praskaly.
" Už musím jít.Mohli by mít strach." Prohlásila. (Neboj, já o tebe strach nemám. Zůstaň v lese s Legolasem, rysicí a havrorlem a nevracej se!)
" Jistě.Taky musím jít…Bianka s Ravonem tě doprovodí.Vědí kde to je." Usměje se Aaron.
" Děkuji.Tak zatím sbohem Aarone." Usmála se i ona a pak se vydala za dvěma zvířaty.
" Sbohem Hermiono." Oplatil jí to a i on se vydal svou cestou.Když pak Hermiona došla k Manionovi řekla mu vše. Ten jí pak s pochvalou poslal za ostatními.
Pokračování příště....

Mám pro vás radostnou zprávu. Žádné příště už nebude. Ačkoliv je to nefér vůči Maxíkovi, že ne nedozvíme, co se s ním stalo. Ale ono je to tak možná lepší. Navíc, já to vlastně vím. Sasanka mi to prozradila. :D Vymyslela krásnej konec a když jí hezky poprosíte, určitě se o něj s váma rozdělí. A víte co? Já to teď uložím, zavřu, pošlu jí to a nechci to už nikdy vidět. S výjimkou té doby, kdy to budu dávat na blog a pročítat si Sasančiny poznámky. Sbohem. A díky bože, že jsi vzal Kate Dafnu z blogového světa.

Svůj slavný konec si už vůbec nepamatuju, takže musím otevřít držkoknížkovou konverzejšn se svým zapřeným dvojčetem Lizz a podívat se, co jsem to vlastně vymyslela. *čeká, až se to načte…*
*pořád čeká*
*a už ji to nebaví*
*aspoň, že může mezitím hvězdičkovat*
*dost pikovin, teď ten závěr*
Asi ani nechci vědět, jak by to skončilo. Aleeee můžeme něco vymyslet. Max se jakožto vlkodlak zabouchne do Anity, z Harryho se stane upír a taky se zabouchne do Anity a ta je pak oba zabije (ale ne, nebude s nima předtím spát. tahle Anita bude ta morálně založená Anita). Plus teda zavřít Kate za znásilnění pravopisu.
A tím bych to ukončila. Howgh!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama