O kopírování, překladech a prázdninách

27. února 2012 v 10:43 |  Popelnice
Poslední dobou jsem se zařekla, že nic neříkající články o nepodstatných věcech v mém životě budu psát jen vyjímečně a spíš se pokusím všechny tyhle kravinky nacpat do perexu k něčemu umělecky hodnotnějšímu. Ale za poslední týden se toho semlelo tolik, že by byl perex delší než samotná (třístránková!) povídka. A tak se pohodlně usaďte a nebo radši utíkejte hodně, honě daleko.

Čím začít? Vezmeme to popořadě podle nadpisu. Začneme tedy kopírováním.
Vždycky jsem si myslela, že až jednoho dne najdu na cizím blogu zkopírovanou nějakou moji povídku, udělá mi to svým způsobem radost. Přeci jen to bude znamenat, že někdo považuje moji práci za kvalitní nebo aspoň čtivou, jinak by ji k sobě nevyvěsil. Ale vždycky jsem si tenhle proces představovala poněkud idealisticky. Myslela jsem si, že někde na začátku článku bude napsané něco jako "podívejte, našla jsem hezkou povídku, tak si ji přečtěte." Bože, já byla kráva. Před pár dny někdo skutečně moji práci zkopíroval. I s komplet celým úvodem. I s tím obrázkem mezi úvodem a samotnou povídkou. Ta slečna to zveřejnila pod svým nickem. A vůbec jí nevadilo, že v úvodu píšu o pívídce NTD, kterou u ní nikdo nemůže najít, ani kdyby se rozkrájel. Musím říct, že mi to vážně zvedlo adrenalín. Kdybych ji měla po ruce, asi bych se uchýlila k drsnému násilí. Možná i k vraždě. Fakt mě naštvala. Ale nebyla jsem jediná, kdo jí nechal velmi příjemný a povzbudivý komentář, takže všechny zkopírované věci smazal. Má štěstí!


Dál tu mám pár poznámek k překladům knížek.
Nikdy... Opakuju NIKDY! Si nepučujte nebo nekupujte knížku, kterou překládal jistý pan Josef Topol. Včera jsem se konečně dala do Romea a Julie, protože jsem vždycky měla v plánu si to přečíst a taky proto, že je to v seznamu četby na maturitu. Prvních čtyřicet stránek jsem nadávala, do čeho jsem se to zase pustila. Hrozně špatně se to četlo, kdybych se pokoušela některé úrvky někde recitovat, asi bych si zlomila jazyk, jak to bylo krkolomné. A když jsem narazila na scénu, kde si Romeo s Julií navzájem vyznávaí lásku, pochopila jsem proč. Některé verše z téhle hry jsou notoricky známé. Jenže když onen notoricky známý verš najdete tak pozměněný, že ho skoro nepoznáte, je asi na čase vinit překladatele. Takže jsem se naštvala, knížku zavřela a dneska si do kinhovny skočím pro jiný překlad.

Jak vám asi došlo, tenhle týden máme prázdniny. Už bylo na čase, ve škole ybch nejspíš nepřežila ani den!
Jezdíte někdy na lyže, na snowboard nebo jen povzbuzovat kamarády na svahu, zatímco sedíte v hospodě nad horkým čajem BEZ rumu? Tak v tom případě asi víte, že dole u vleku bývá obvykle něco jako zábradlí, aby lidé věděli, kde mají stát frontu a aby se z toho nestala jedna velká mačkanice, kde noví lyžaři najíždějí co nejblíž k vleku a předbíhají tímpádem všechny ostatní. Fajn, tak jsme si to ujasnili, a teď proč o tom píšu...
Že jsem největší tele na světě, to už dávno všichni víme (omlouvám se těm, kterým jsem právě rozbila iluzi o mé šikovnosti). Najížděla jsem k vleku. Žádná fronta tam nebyla, takže jsem mohla zajet rovnou k turniketům, nebo jak se těm sviním otáčivejm říká. Šířka, do které jsem se při tom musela strefit, byla kolem tří metrů. Co by se dalo čekat, Sasanka to lehce nevychytala a narazila pravou rukou do zábradlí. Byla jsem celkem rozjetá a na minutku jsem myslela, že mi to snad celou hnátu urve! Názar mě otočil o 180 stupňů, ale ruka naštěstí zůstala připojená k mému tělu. Divím se, že tam nemám jelito jak blázen, ani nemám předloktí napuchlé nebo tak nějak. Jen to bolí jak sviňucha. A taky to ještě nějakou chvíli bolet bude, jestli je to naražený.

To je asi všechno, co jsem chtěla říct. Mějte se krásně, skládejte básně

xoxo
Sasanka

P.S. zpráva pro všechny, kteří zrovna teď prázdniny nemají: Nechtěla bych být chodit do školy! :D
P. P. S. Dnes se musím jít nechat vyfotit na pas. To zas bude! Jestli dopadnu jako před x lety, kdy mi ulízla vlasy z tváře... Řeknu to takhle, buďte rádi, že jste tu fotku neviděli. I celníkům na letišti cukaly koutky, když mi kontrolovali pas. Lahůdka!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gabux Gabux | Web | 27. února 2012 v 13:56 | Reagovat

Já mám taky prázky :D
Já když kopíruji cizí práce tak vždy uvedu autora :)
Telátko! Buď ráda, že to dopadlo tak jak to dopadlo :P

2 Gabux Gabux | Web | 27. února 2012 v 20:21 | Reagovat

Jinak už je 3.kapitola Hrátky se životem :)

3 chuckyna chuckyna | Web | 29. února 2012 v 22:17 | Reagovat

S kopírováním mám taky svoje zkušenosti, ještě když jsem psala o Twilightu :D Fakt tě dokáže pěkně vytočit, když půl dne překládáš rozhovor přes tři stránky ve wordu a někdo ti ho zkopíruje i s tvým stěžováním na to, jak hrozný to ve škole bylo :D
Já mam taky prázky, zrovna dneska mi přišel vyhazov z vejšky, kde jsem nebyla od listopadu. A jak je to tady s prací, tak ještě sedm měsíců prázdnin mě čeká :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama