Malý krůček pro mě. Ještě menší pro vás.

12. února 2012 v 22:22 |  Popelnice

Žila byla jednou jedna Sasanka a ta měla veliký, převeliký sen. Chtěla něco znamenat. Chtěla, aby lidé uměli přiřadit její jméno k jejímu obličeji. Chtěla, aby věděli, že něco dokázala, že žila. Nechtěla být jen dalším človíčkemv miliardovém davu. Chtěla být vyjímečná.
Jenže když jí v druhé třídě paní učitelka řekla, ať radši na besídce nezpívá, jen klape pusou, sen se jí roztříštil na malé kousky. Když tedy neumí zpívat, co umí? Po pár letech sekla i s dramaťákem a na klavír taky hraje už jen pro vlastní potěšení. Co tedy umí? Čím se může zapsat do podvědomí? Jak zvládnout vyčnívat, když se všechno zdá být průměrné.
A v tom si Sasanka usmyslela, že se stane spisovatelkou. Napíše bestseller, lidé jí budou v knihkupectvích rvát ruce a ona bude objíždět svět a podepisovat vlastní knížky. Bude jako J.K. nebo možná ještě slavnější. Už jí nesešlo na tom, aby si lidé pamatovali její obličej. Chtěla, aby si pamatovali její slova. Chtěla, aby stáli dva dny před obchodem ve frontě, jen aby počkali, až vyjde druhý díl, aby ho mohli mít jako první.
Jenže potom jí došlo, že jako JK nikdy nebude. Že na to prostě nemá. Tak kde by ještě mohla uplatnit to, co v ní dříme? No jasně! Na to, aby člověk psal pro noviny nebo pro časopis nemusí být TAK strašně dobrý. kolikrát, když čtu některé články, říkám si, který negramota to asi tak mohl stvořit. Ze všech na světě jmenujme třeba bravíčko (už přibližně kolem 13 let Sasance došlo, jaká to je sra*ka).
Jenže kde začít? Vlastní blog, kde si člověk může psát co chce a kdy chce? To asi nebude ono. Je to dobrý začátek, ale samo o sobě to nestačí.
Ne, že by Krasná.cz byla nějaká výhra. To není. Přeci jen to není Vogue a má to blíž spíš k tomu bravíčku. Ale je to dobrý start. V prosinci jsem tam posílala článek. Když se dlouho nikdo neozýval, odhadla jsem, že o něj nejspíš není zájem. Tak jsem radši zapomněla, než si to připomínat. Ale včera se přeci jen email od redakce objevil. Prý píšu hezky, budou rádi, když pošlu ještě něco, ale příště už s fotkou.
A dneska se tam článek objevil. Sice ve zkrácené podobě, protože byl psaný tak, aby seděl na období před Vánoci, takže se určité části musely vyškrtnout, ale je tam! Je to totální blábol o tom, jak v zimě nepřibrat.
Teď už stačí jen trocha nápadů, o čem bych asi tak mohla psát, a třeba zkusím posílat jim články pravidelně (aby se objevovali pod mým jménem a ne mezi "ostatními blogy").
Dobře, možná jsem jediná, kdo je z toho totálně vyplácaný. Jenže je to historicky první článek, který mi někdo někde publikoval, pokud nepočítám sloupek o školní exkurzi, který jsem musela v 7. třídě napsat do místního zpravoade. A ten otiskli jenom proto, že to byl jediný sloupek, který jim učitelka poslala. A bylo to něco příšernýho.
Co na závěr?
Snad jen Třes se světě! Přicházím!

xoxo
Sasanka

P.S. Zmíněný článek je TADY, kdyby měl někdo zájem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | E-mail | Web | 13. února 2012 v 15:36 | Reagovat

Gratuluju. I když takovéhle 'krásné' věci jdou mimo mě, je super, žes tam 'prorazila' a přeju ať článkaření klape dál. :-)
A průměrnost nepodceňuj! Člověk, který je ve všem průměrný je pro mě mnohem schopnějším, než ten, který umí něco skvěle, ale zůstává jen u toho jednoho. Takoví sportovci, kteří dělají víceboje mohou být v oněch jednotlivých sportech také jen 'průměrní' a přesto nakonec třeba zvítězí. A máli být tím vícebojem život, hodí se umět od všeho trošku... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama