Leden 2011

Bude ze mě blondýna..

28. ledna 2011 v 20:19 Popelnice
A já potřebuju vědět názor nestranného publika.
Už jsem vystřídala všechny možné barvy. Od přírodní hnědé jsem se přesunula k hnědé s blond melíry. Od té doby už jsem svoji přírodní barvu neměla.
Tmavě hnědá, bordó, nazrzlá, černá, červenohnědá, mahagon.
Jednu chvíli jsem dokonce měla oranžové vlasy, ale to jenom na půl hodiny, než jsem skočila do města pro hnědcou barvu a tu pohromu spravila.
Ale ještě jsem nebyla blond.
A hrozně mě láká to skusit.
Otázky pro vás:
1) První otázka je zaměřená na slečny, které mají už odbarvené vlasy nebo někdy měly. Opravdu se tak zničí, jak se všude tvrdí? Máte z nich chemlon? Nechali jste si je odbarvit u kadeřnice, nebo jste do toho šly samy doma? Jak často doodbarvujete odrostlé kořínky?
2) Další otázka je určená už pro všechny. Mám docela tmavě hnědé oči. Ne zrovna jako čokoláda, spíš jako lískový oříšek.. A taky dost tmavé obočí. Myslíte, že to bude vadit? Nechci vypadat moc uměle. Samozřejmě, že nemám v plánu být platinová, takže ten kontrast by nebyl tak velký, ale i tak z toho mám trochu strach.
3) Skutečně si myslíte, že jsou blondýny hloupější než ostatní??? :D :D

A jeslti si teď někdo myslí, že jsem jen povrchní husa, co se zajímá jen o to jak vypadá, tak si polibte prsty na nohou :)

xoxo
Sasanka

Sbohem.. a šáteček

27. ledna 2011 v 23:16 Téma týdne
Neměla jsem v úmyslu na tohle téma týdne cokoliv psát. Jednak proto, že k tomu nemám nic moc říct, jednak abych nezněla cynicky, ale hlavně proto, že se jedná o téma celkově dosti depresivní. Ale pár článků jsem si přečetla, a ty mě inspirovaly k tomu, abych vytvořila nějaký vlastní.

Téma týdne


LoveStory

26. ledna 2011 v 21:35 Komix
Další díl mého "Komixu ve tmě"
Tenhle má název LoveStory a je o tom, jak špatně může dopadnout vyznání lásky, když vypadne proud ;)
Víc k tomu snad není co dodat.

povidky-inc.blog.cz

Spíkování po češtinsku

21. ledna 2011 v 15:06 Téma týdne
Tenhle článek začnu mou oblíbenou větou: Je smutné, když už ani Češi neumí správně česky.
Dál budu pokračovat v tom, že tu větu trošku zkonkretizuju. (Nejsem si jistá, jestli takové slovo jako zkonkretizovat vůbec existuje, ale příjde mi, že se sem perfektně hodí.)
Téma týdne

Adél přepad Duben!

20. ledna 2011 v 20:51
Napsala jsem píseň na motivy skutečné události.
Když se to řekne takhle, zní to fakt dobře.
Ale já to radši řeknu normálně.
Spolužačka měla minulý rok takové menší opletačky s jedním chlapcem z vedlejší třídy. Chtě nechtě musím uvést jeho jméno, protože tvoří základ některých rýmů. Polehčující okolností k takto ohavnému činu budiž mi fakt, že si ho na Facebooku podle mnou uvedeného jména nevyhledáte. No a tento chlapec ji jednou ve škole zatáhl za sloup a jal se strkat jí do krku svůj okouzlující jazyk.
Malé děti by to číst neměly, ručí za ně rodiče.
Je to opravdu pubertální, nepromyšlené a vzniklo to během velké přestávky a hodiny matiky (jako většina mých věcí).
Enjoy :D

Proud času už vzpomínky umazal
Na to jak Duben Adélku poznal
Bylo to v jídelně za slunného dne
A Adélka neřekla mu NE

Adél přepad Duben
Dala mu na buben
U sloupu ji přepadnul
Málem z toho upadnul
Skoro bylo bejby
Když Duben zařval "DEJ MI!"

Byla jedna dívka, dosud nepolíbená
Šla jednou po chodbě, tak nevinná
Když v tom zpoza rohu vybafnul Kubíček
A tvářil se jak marcipánový perníček

Adél přepad Duben
Dala mu na buben
U sloupu ji přepadnul
Málem z toho upadnul
Skoro bylo bejby
Když Duben zařval "DEJ MI!"

Ruka sem a ruka tam
Strachy ani nedýchám
Co to všechno znamená?
Proč třesou se mi kolena?
Co to cítím v podbřišku?
Tlačí mě to trošičku
Na bradě mám slinty
Od kubíčka z kvinty

Adél přepad Duben
Dala mu na buben
U sloupu ji přepadnul
Málem z toho upadnul
Skoro bylo bejby
Když Duben zařval "DEJ MI!"

Tak co na to říkáte?? :D

Kostlivec ve skříni

12. ledna 2011 v 15:06 Komix
Hodina matematiky má na lidský mozek různé účinky. Některým během řešení rovnic silně pracuje logické myšlení, některým se chce silně spát a jiní (třeba já) objevují dosud netušené vlohy.
Já třeba zjistila, že jsem úžasná v tvorbě komixů.
dobře, nejsem úžasná. Ani neumím moc kreslit.
Zavedla jsem úplně nový, revoluční druh komixů a to sice "komixy ve tmě"
Ten dnešní se jmenuje Kostlivec ve skříni a je to úplně první komix (zatím mám čtyři, ale přidávat je budu postupně).
Pokud někdo znáte toho pána, co se na všech obrázkách tváří stejně a jen se mu mění text v bublinách (jmenuje se to nějak Red Meat.. myslím), tak tohle bude něco na ten způsob.
Snad se to bude líbit.

Povidky-inc.blog.cz

héééépčik!

6. ledna 2011 v 12:42 Popelnice
Řeknu vám to takhle. Ta nemoc si fakt nemohla vybrat lepší den. A myslím to opravdu upřímně!
No jen se na to podívejte...
V úterý jsem strávila prakticky veškerý volný čas nad knížkou dějepisu a prostě jsem nebyla schopná se všechno naučit. Stoletou válku sice umím popředu i pozadu, ale z husitské revoluce si pamatuju jen to, že měl Žižka jedno oko.
Večer mi už nebylo zrovna nejlíp, trochu mě škrábalo v krku a pobolívala hlava, ale myslela jsem si, že jsem prostě už unavená. Ve čtyři v noci mě vzbudilo to, jak strašně mizerně mi bylo. Jako bych spolkla jehelníček, hlava k prasknutí. Ráno jsem si nařídila budíka o hodinu dřív, abych se stihla ještě podívat na ten dějepis a zjistila sem, že to není o nic lepší. Přidala se k tomu ještě rýma a dost ošklivý kašel.
Nakonec jsem do školy nešla a prakticky celý den prospala. Takže jsem se nemohla učit na dnešní (čtvrteční) pololetku za matiky. Proto jsem se rozhodla, že ať mi bude jakkoliv, dnešek ve škole taky vynechám. Bum a bác, už je mi sice o trochu líp, ale pořád to není ono. Zpomalené reflexy, jsem malátná, sotva udržím hlavu nahoře. Už můžu skoro i polykatz, ale během těch dvou hodin, co jsem vzhůru, jsem už vysmrkala čtyři balíčky kapesníků. To by ze mě ve třídě neměli radost.
Opravdu vtipný je, že dneska tak jako tak musím jít na doučování, protože sem už slíbila, že příjdu. Musím podepsat novou smlouvu na novejškolní rok a tak. Ale bude to trvat jenom hodinu a půl. To by moje nemocné šivetkovské já mohlo vydržet.
Zítra taky nemám v plánu do té školy jít. Mě stačí, že budu muset večer jet do hradce na "pracovní pohovor"... když to vyjde, budu dělat každý víkend hostesku. Nebude to sice kdovíjak úžasná práce, ale za stovku na hodinu bych klidně i zabíjela veverky :D
Snad se mi podaří to všechno vyležet. I když upřímně... Představa toho, jak se teď všechny ty písemky nahromadí.. Fuuuj, ani představit se mi to nechce.
S přáním pevného zdraví a s hlasitých pčiknutím, se s vámi loučí
Sasanka