Relikvie

28. listopadu 2010 v 14:58 |  Popelnice

Ačkoliv mě výlet do kina stál neuvěřitelnou bolest v krku a chrapot, protože jsem tak trochu podcenila mráz a vzala si jen vestu, i tak myslím, že to rozhodně stálo za to.
Nemám peníze na dárky k vánocům, nemám peníze na to, abych za dva týdny jela na Jitřního poutníka, nemám dokonce už ani na svačinu ve školním bufetu. I tak to stálo za to.
Spíš než s obsahem filmu bych se ráda svěřila s dojmy, pojmy a průjmy. Dobře, to poslední jsem jakože nenapasala.
Reklamy na začátku jsem skoro nemohla přežít. Jediné, co se mi během těch patnácti nekonečných minut líbilo, byla strašně roztomila vánoční reklama na cocacolu (můžete se na ní mrknout tady). A pak samozřejmě trailer na třetí Narnii. Stihla jsem sníst dva cheesburgery od meka :D To už je taková tradice, pašovat do kina jídlo. Nemůžu si pomoct, ale ta malá část mě, která by nejradši ušetřila každou korunku, se vždycky ozve.
A pak to začalo. Navzdory očekávání jsem se i smála, obzvlášť během jedné scény, která následuje chvilku potom, co Ron odešel a Harry se snaží Hermionu rozveselit. Řeknu vám, Danielovy taneční kreace jsou vskutku vtipné!
Přesně jak jsem očekávala, jsem byla zažraná do filmu, v ruce jsem žmoulala jeden střapec palestiny, jako zhypnotizovaná si dávala popcorn do pusy (aniž bych tušila, co to vlastně žvejkám) a vůbec jsem si nevšimla toho zamilovanýho páru vedle mě.
POZOR SPIOLER!
Brečela jsem. Šíleně jsem brečela, jako želva. Brečí želvy? To je jedno. Oči jsem měla rudé ještě deset minut po skončení filmu. Nejvíc mě asi dostal Dobby. Nosil takový roztomiloučký malinkatý teniksy a měl ty svoje veliký kukadla a když tam letěl ten Bellin nůž.... Bylo to hodně deprimující. "Jsem rád, že jsem tu se svými přáteli. S Harrym Potterem..." a pak umřel. Víte, tuz knížku mám přečtenou snad stokrát. Naposledy jsem ji dočetla dneska ráno. A stejně, pokaždý když Dobby umře, tak brečím. Vždycky to čekám. Ta stránka, kde se to stalo, je celá zvlněná, jak na ní dopadaly litry slz.
Možná jsem přecitvlivělá, ale jestli má v tom příběhu někdo osobnost, pak tenhle malinkej ušatej skřítek.
Konec spoilerové části
S Harrym jsem vyrůstala. První knížku jsem dostala od mamky, když mi bylo asi osm. Jeli jsme na hory a naši chtěli, abych tam ten týden měla co číst, tak někde za stovku koupili knížku o malém čaroději. Třeba se jí to bude líbit. Nelíbilo. První kapitola byla šílená nuda. Po třech stránkách jsem knížku zavřela s tím, že je to blbost. Ale pak jsem se začala strašně nudit, tak jsem se rozhodla, že první kapitolu přeskočím. Pamatujete si tu druhou? O tom, jak v zoo zmizelo sklo a Harry pustil ven hroznýše královského? (myslím, že to byl hroznýš královský, opravte mě jeslti ne). Začetla jsem se a během týdne jsem tu knížku přelouskala. Bylo mi osm...
Teď, o osm let později mám přečtené všechny knížky nejmíň třikrát. Některé i šestkrát. První čtyři už mají tak strašně zničenou vazbu, že je pohromadě drží jen kopce izolepy na hřbetech. V podstatě celý život (spoň tu část, co si pamatuju) jsou to moje nejoblíbenější knížky. To napětí, když jedna skončila a já musela čekat měsíce na další díl. Když jsem se těšila, až konečně novou knížku otevřu a začtu se do ní. Čekání na další film...
A najednou to má skončit?
Za půl roku bude druhá část sedmičky v kinech... a pak nic? Už nikdy nic?... Mám z toho mírnou depresi. Osm let života jen tak v tahu. Všechno to skončilo, znamená to snad, že musím vyrůst? Že už jsem moc stará na to, abych se pořád držela světa, kde dítě dostane v jedenácti dopis s emblémem bradavic?
Nechci z toho světa vyrůst.
Jenže za půl roku to bude za mnou. Za náma všema. Bude konec. Nikdy žádná další knížka o brýlatém čaroději. Nidky další film o vyvoleném, který má moc porazit Pána zla.
Nikdy...
Ošklivé slovo
Neím, jeslti chci, aby to skončilo. Nevím, jestli chci vidět druhou část Relikvií. Protože až se na ni podívám, všechno se do zařadí do šuplíku "minulost".

A na závěr poslední věc.

Řekněte mi, kdo by ho nemiloval?????
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 idees idees | Web | 28. listopadu 2010 v 15:11 | Reagovat

včera jsem byla v kině a doteď se nemůžu vzpamatovat:D čekala jsem asi víc, myslím že film přechválili, líbilo se mi, že se drželi knihy, ale zároveň to na mě působilo až moc křečovitě...no, nevadí. danielovy kreace jsou fakt nezapomenutelné:D u dobbyho jsem brečela v knížce a ve filmu mi jen zvlhly oči, ale celá ta část z dobbym je asi nejlepší z celého filmu. dojemná.
a ron zastínil celého harryho v každé scéně, kde byli spolu:)

2 kappa kappa | Web | 28. listopadu 2010 v 15:13 | Reagovat

ja som to na začiatku tiež tak brala, ale... už nie. asi som vyrástla, alebo čo, ale jednoducho mi to už žily netrhá. tie časy, keď sme si s kamoškami vypisovali zaklínadlá z tých kníh a skúšali ich na spolužiakoch a čítali ich dookola do nemoty sú už pre mňa dávnou minulosťou...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama