... protože mám špatnou náladu

2. srpna 2010 v 20:37 |  Popelnice
... a protože to musí jít někudy ven. A protože je tohle nejspíš jediné místo, kde si můžu postěžovat.
Jestli nechcete, nečtěte to. Nemusíte. Píšu to kvůli sobě...

Myslela jsem si, že na tom nejsem tak špatně. Že nejsem úplně sama.
Ale pravda je taková, že jsem strašně moc sama. Aspoň já si tak připadám...
Tak jdem na to - otevírám chat na Facebooku.
S prvními devíti lidmi prohodím sotva slovo pozdravu, někdy ani to ne.
Potom následuje Lizz. Ehm, promiň dvojče, ale s tebou ven nepůjdu :D
Koukneme se níž, dalších devět lidí, se kterými se jen pozdravím a tím naše komunikace vždycky skončí.
A pak? Konec lidí, kteří jsou online.
Znamená to, že nemám přátele, se kterými si mám co říct? Ne, mám jich pár. Dobře, sotva hrstku. Mohla bych je spočítat na prstech jedné ruky.
Nikdo z nich online není. Proč? Protože nejsou doma...
A co to znamená? Že lidi, který já beru za své= přátele mě tak neberou.
Nikdo mi nenapíše, jestli chci jít ven. Nikdo se neozve.
Jasně, můžu se ozvat já. Taky jsem to udělala.
Tahle nemá čas, tahle není doma, tahle nemá peníze, téhle se nechce.
Sakra co to je tohle???
To už mi nezbyl nikdo?
Prohlédnu si v seznamu online přátel i ty neaktivní (s měsíčkem místo kolečka).
Jedna slečna, která se nudí stejně jako já. Ale dělí nás od sebe osmdesát korun za jízdenku. Ani jedna z nás si to teď nemůže dovolit.
A dalších pět lidí, se kterými si nemám co říct...
Už dlouho jsem si takhle sama nepřipadala. Na začátku prázdnin to bylo jiný. Prakticky každý den jsem byla venku. S jednou konkrétní slečnou.
Zkoušela jsem jí napsat, jestli nechce někam vyrazit, třeba na zmrzlinu. Napsala, že je v práci. Ten samý den jsem ji viděla v parku s partou lidí...
Může mi někdo říct, kde se stala ta první chyba? Kde to začlo? Kdy se ze mě stal "outsider"???
Protože já to nechápu. Jsem to pořád stejná já...
Tenhle článek je jeden velký entr. Myšlenky se mi v hlavě courají sem a tam a já každou novou vkládám na nový řádek.
Jenže ani jedna myšlenka není niaj kdlouhá, všechno jsou to jen výkřiky do tmy.
Už nemám nervy na to pořád někde číst a poslouchat, jak si všichni skvěle užívají prázdniny. Já se už kurva hodně těším do školy. Protože nebudu celý dny sama doma. Protože nebudu mít ten odstrčený pocit. Protože budu mezi lidma.
Mezi lidma, kterým jsem strašně ukradená... Ale to je mi jedno.
Já neumím být sama, potřebuju mít kolem sebe někoho...
... a sněhová koule se valí dolů z kopce a s každou vteřinou je větší a větší jak se na ni nabaluje stále nový a nový sníh. A na konci toho kopce je tak veliká, že mě převálcuje, já se stanu její součástí, a budeme se spolu valit dál a dál...
A nikdy se nezastavíme, protože jakmile se věci dají do pohybu, je hrozně těžké je zastavit.
Zůstanu napořád uvězněná ve sněhové kouli, ačkoliv sníh nesnáším každou buňkou svého těla.
Zmrznu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 niaiserie niaiserie | E-mail | Web | 2. srpna 2010 v 21:04 | Reagovat

Dievča, presne takýto pocit mám teraz aj ja.

Doma sa stále nudím a keď sa rozhodnem, že idem sa niekoho spýtať či von nepôjde, zistím, že nemám sa to koho spýtať.
Volakedy som bola vonku skoro každý deň, no mám pocit, že všetkých okolo mňa strácam.
A do školy sa teším nenormálne. Byť zavretá doma skoro celé prázdniny už ide na nervy.

2 lonatella lonatella | Web | 2. srpna 2010 v 21:11 | Reagovat

Povedený..docela se v tom i vidím...

3 Blackness Blackness | Web | 2. srpna 2010 v 21:22 | Reagovat

To znám. Ať napíšu komukoliv buď jsme od sebe moc daleko a nebo má jiné plány. Pak sedím doma akorád na prdeli a říkám si, že tohle je na prd. Před měsícem každý měl plány.. párty, chlastačka, přespávání  Apod. a co se přes ten měsíc stalo, že polovina z toho se nestalo? ... už se taky těším do školy. - nikdy jsem nevěřila, že to řeknu.

4 Septima Severa Septima Severa | Web | 2. srpna 2010 v 21:32 | Reagovat

Přesně to samé. Když občas někomu napíšu, tak je to samé "nechce se mi", "nemám čas", "nejsem doma" a tak dál. Sedím doma jako pecka a maximálně poslouchám kecy svých rodičů, že už bych taky mohla jít do práce nebo něco, protiže doma můžu smrdět dalších deset měsíců. Já se ale do školy netěším. A na srpen jsem se taky netěšila. Přišel totiž čas opět nastoupit do fastfoodu a makat do úmoru, abych uspokojila objednávky stovek Pražáků, kteří se přijdou nažrat. To je život...

5 Deadly Destiny Deadly Destiny | Web | 2. srpna 2010 v 21:32 | Reagovat

Znám to... znám že už si postupně stěžuju jen blogu... a těším se na školní rok... o prázdninách nemá... čas...

6 nihil-sub-sole-novi nihil-sub-sole-novi | Web | 3. srpna 2010 v 0:08 | Reagovat

tento pocit poznám, už aby som niekam vypadla... ale škola, to zrovna nie, tam to nebude o nič lepšie...

7 Aprille Aprille | E-mail | Web | 3. srpna 2010 v 9:45 | Reagovat

velmi poeticky zaver... Je to dost povedeny članek - takovy ten, ktery neni o ničem, ktery ma nejakou podstatu, ke ktere se snad kazdy muze vyjadrit, protoze uz to kazdy nejmene jednou zazil =)
Ale jestli ti to pomuze, muzu ti z vlastnich skusenosti rict, ze je lepsi byt sama doma a venovat se svym vecem, nez se courat kdesi s nejakejma lidma, kterym ses ukradena a nemas si s nima co rict =( To je pak jeste veci opruz, ver mi =( A me osobne moc to zustavani doma nevadi =D zaprve mam segru dvojče, takže to mam asik o neco lepsi nez spousta ostatnich (i kdyz ji uprimne nemam rada =D) za druhe se alespon muzu venovat psani a tak, protože na to ve skolnim roce proste nejni cas, a za treti jsem stejně strááááslivej samotar, takze co no.... =D

Navic posledni dobou je venku strasny horko a ja jsem (stejně jako na skoro vsechno ostatni) alergicka na slunce, takze si nemuzu dovolovat courat po měste, kde na mě paří ze všech stran =(

A ještě něco! ... =D kamaradi si te nakonec najdou =D to mi taky ver =D treba tuhle mi psala kamoska, ze uz na to proste kasle a zejtra proste prijde za mnou, kdyz me nemuze nikam vytahnout a ja sem porad zalezla doma =D

Juuuu, to byl teda vycerpavajici clanek =) =)

8 Lenička* Lenička* | Web | 3. srpna 2010 v 18:58 | Reagovat

Děkuju za upozornění ! :-) Chybu jsem opravila...

9 Tmavovláska Tmavovláska | Web | 4. srpna 2010 v 13:40 | Reagovat

Musíš to chtít sama změnit a udělat pro to maximum. Taky jsem si takhle ještě před 3 lety připadala, sama samotinká, neoblíbená... A teď? teď jsem na vrcholu balaha, mám spoustu kamarádů, přetahují se o mě, že každý den prázdnin jsem s někým jiným:) Není to složité změnit. Byla jsem tenkrát zakřiknutá a nesebevědomá černá myška. Stačí jen chtít, být veselá, hledat spokojenost v maličkostech, radost z prchavých okamžiků... nejde to ze dne na den, ale já jsem živoucí důkaz toho, že to jde:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama