Mám a nemám ráda, miluju a nesnáším

6. února 2010 v 18:34 |  Úvahy
U slečny Filomeny jsem našla článek na téma: mám a nemám ráda, miluju a nesnáším. Ona ho zase našla u jiné slečny Lenky. A ta ho buď našla někde jinde, nebo vymyslela. To už by byla moc složitá cesta. Každopádně jsem si říkala, že zkusím taky něco takového napsat, protože, jak Lenka napsala do komentářů pod článek u Filomeny (ztrácíte se v tom? já jo): "Ono je toto tak univerzální téma, že každého něco napadne! Tak jsem zvědavá, kdo bude další..." Hlásím se jako další a zkusím to napsat jak nelíp zvládnu :D

http://www.babble.com/CS/blogs/strollerderby/2008/10/01-07/love-hate.jpg


Mám ráda svoje vlasy.
Nemám ráda, když si ráno pracně učešu nějaký zajímavý drdol nebo culík a při první hodině ve škole usnu a všechno se mi rozcuchá.
Miluju, když je venku teplo a trochu vlhko po dešti, jak se mi vlasy kroutí.
Nesnáším, když je vlhko v zimě a kroutí se mi pracně vyžehlené vlasy.

Mám strašně ráda svůj /resp. náš rodinný/ počítač. Je sice velký asi jako zakrslý bagr a pomalý jako mírně naspídovaný hlemýžď, ale to neznamená, že ho nemám ráda. Utvořila jsem si k němu pěkný citový vztah a nedala bych ho. To ovšem neznamená, že bych odmítla, kdyby mi někdo nabízel notebook s operačním systémem Windows XP úplně zdarma. Neodmítla bych. Ale taky bych tenhle počítač nedokázala jen tak vyhodit.
Nesnáším klávesnici, kterou máme v počítačové učebně ve škole. Nedá se na ní psát, protože každá jednotlivá klávesa trčí jiným směrem. Je to tak udělané, aby se na tom lépe psalo všemi deseti, jenže to já neumím, takže je mi to pekně k prdu.
Nemám ráda zasekaný Facebook a taky ty věčné změny a zlepšováky, co se tam snaží vymyslet. Nesnáším, když nám ho během hodiny informačních a komunikačních technologií (IKT) učitelka odpojí a mě nezbyde nic jiného než poskouchat její nudný výklad o přenosu dat (nebo něčem podobně nezáživném).
Miluju svůj blog. Miluju psaní. Bez něj už bych nemohla existovat. Snažila jsem se představit si, jaké by to bylo, kdybych najednou přestala psát. Dobré je, že ta situace nastane až tehdy, kdy se rozhodnu, že už psát nechci. Ale zároveň se k tomu budu moct pokaždé vrátit. Není to stejné jako u sportovců. Těm když se oddělají klouby, mají smůlu. Když si baletka zlomí nohu, má smůlu. Když zpěvačka příjde o hlas, má smůlu. Mě by nezastavilo ani to, že bych přišla o jednu ruku, nebo o zrak. Jediné, co by mě zastavilo, by byla ztráta fantazie (což se, doufám, nestane).

Mám ráda |:liči:| (nevím, jak se to píše → nesnáším, když nevím, jak se některé slovo píše). Miluju pomelo. Nesnáším játra a nemám ráda houby. Miluju palačinky, ale nikdy mi je nikdo nechce udělat a já je sama nezvládnu, protože umím jenom vajíčka a špagety. Nic jiného. Jo, ještě namazat rohlík a uvařit čaj :D
Nesnáším, když mám na ICQ načatou zajímavou konverzaci, rozepsaný důležitý článek, a tak různě podobně, a najednou se přiřítí mamka, že NUTNĚ potřebuje něco na internetu, ať okamžitě ukončím veškeré aktivity a pustím ji. Nemám ráda to, že když mamce někdo volá na Skype, musím jí pustit, ale když mě příjde zpráva na ICQ, nikdo mě k počítači nepustí.

Nemám ráda tu minutku ve tzvaru papriky, co stojí vedle počítače. Taťka má ve zvyku ji natahovat, abych věděla, kdy mám skončit. Neví, že si ji natahuju vždycky aspoň o deset minut dýl a když zazvoní, stejně ještě chvíli brouzdám na netu. Nesnáším, když mi internet nefunguje a nemám ráda, když je zpomalený.

Ale dost o počítačích.

Mám ráda mamku, miluju její rajskou, nemám ráda její kopračku a nesnáším její přednášky. Mám ráda taťku, miluju jeho černý humor, nemám ráda jeho trapný fóry a nesnáším, když si dělá srandu ze mě. Mám ráda bráchu, miluju ty chvíle, kdy spolu děláme kraviny, nemám ráda když si pouští televizi zrovna ve chvíli, kdy já chci poslouchat cédéčka a nesnáším ten věčný bordel, co kvůli němu mám v pokojíčku, protože si nikdy NIC neuklidí.

Nemám ráda školu. Asi jako všichni. Ale miluju přestávky. Vždycky si všichni posedáme na topení, protože naše škola topí fakt prapodivně (topení je totálně žhavý, ale celá třída je i přesto vymrzlá, nemluvě o chodbě, kde se ani neobtěžují zatopit, i když je tam radiátorů jak nasr.....). Kecáme a jíme. Miluju jahodový perník od nás z bufetu, kupuju si ho skoro denně. Nesnáším, že kvůli tomu utratím vždycky všechny peníze a nikdy nic neušetřím.

Mám ráda sebe, Miluju tu slečnu v zrcadle, nemám ráda Sasanku a nesnáším ŠiwettQu. Nemám ráda holky, Co Si MySlIiI, ZhE KdYž PiIiShOu TaGhLe, ZhE SoU UpE DrSnYyY... Těm bych nejradši vytrhala chlupy na stehnech jeden po druhým pinzetou a pak bych jim strčila do prdele kaktus. Nemám ráda, když se v komunikaci užívá slovo nejvíc! Třeba: Tebe úplně nejvíc ráda. Nebo: Nejvíc ti to tady sluší. Mám ráda, když se Ti, Tobě, Tvoje píše s velkým T na začátku, ale sama to dělám jen málokdy. Jen když chci, aby text zněl trochu formálněji. Aby bylo vidět, že na toho člověka promlouvám s jakousi úctou a vnitřní pokorou. Nemám ráda, když chci napsat něco "pokorného" (viz předchozí věta) a nakonec to vypadá, jako bych byla stará zapšklá frigidní panna, co má ráda jenom kočky a nekouká na televizi, protože je tam moc stříleček. Nesnáším, když se snažím něco napsat a vyzní to jinak než mělo.

Nemám ráda, když napíšu strašně dlouhý článek a musím v něm opravovat překlepy. Nesnáším, když si článek čtu třeba pětkrát a stejně všechny překlepy neobjevím a pak mi lidi píšou, že bych si ten článek po sobě "laskavě mohla přečíst, protože tam je strašně moc překlepů". Nelíbí se mi, že mi nikdo nechce dělat beta-readera, ale zároveň bych žádného nechtěla, protože by mi kecal do psaní.

Mám ráda svůj styl psaní, ale nerada čtu svoje výtvory před lidmy, které znám. Vás neznám, vy se mi nemůžete denně tlemit do ksichtu, jak nemožně píšu (i když vím, že to není pravda, zas tak špatný moje práce nejsou). Ale číst svoji povídku před třídou? Nikdy. Dát adresu tohoto blogu svým spolužákům? NIKDY!!!

Nemám ráda olivy, miluju pizzu Hawai, nesnáším Coca colu (nezvyklé, že?) a mám ráda grepovou minerálku. Mám ráda naši učitelku na dějepis, nemám ráda luxování a zalévání kytek, miluju pana Wichterle, protože vymyslel kontaktní čočky a nesnáším svoji mastnou pleť.

Ráda bych napsala eště sto milionů věcí, které zbožňuju nebo nesnáším, ale tak dlouhý článek by nečetli ani ti nejvytrvalejší z vás.

Mám ráda sebe takovou, jaká jsem. Nebo se o to aspoň snažím. Často marně.

A nesnáším to pomyšlení, že teď to celé po sobě budu muset přečíst a hledat chyby a překlepy. FUJ :D
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lizz Lizz | Web | 6. února 2010 v 19:37 | Reagovat

teda sasanko.. e moment tu vlstně nesnášíš co?:D sakriš:D:D:D prostě dvojče moje o rok mladší a zapřený navíc...xD tohle byl víc než vyčerávající článek :D:D:D ale tak zase jsem se o tobě dozvěděla něco dalšího..xD novýho:D:D

2 Filomena Filomena | Web | 6. února 2010 v 20:55 | Reagovat

Krása :) Ale to s tou colou mě dostalo :) a tohle je NEJVÍC nejlepší článek :D :D

3 Kaku Kaku | Web | 7. února 2010 v 14:00 | Reagovat

Víš, napsala jsi to vážně strašně krásně. Myslim si, že jsi strašně fajn osoba a je mi líto, že se prakticky nemáme možnost kdy setkat. Chtěla bych mít někoho ve svym okolí, kdo by byl aspoň zčásti jako ty. :)
Téměř se vším v tomhle článku souhlasím, až na tu Coca Colu :D Mám ráda light :D

4 katuse katuse | 14. února 2010 v 13:20 | Reagovat

ty ses teda parádně rozepsala =D...

5 kaya kaya | Web | 30. března 2010 v 9:25 | Reagovat

nevím, jak sem to dokázala, ale přečetla jsem to docela v klidu:D
závidím ti, že tě tak baví psát.. kdysi to bylo moje všechno. asi sem přišla o fantazii, jak píšeš. neznamená to, že mě to nebaví. baví a strašně. ale nemyslím si, že mi to tak jde..

6 diary-of-teenage-crazy-girl diary-of-teenage-crazy-girl | Web | 29. srpna 2010 v 12:54 | Reagovat

ahoj, moc se mi líbí tvůj blog a styl jakým píšeš, byla bych moc ráda, kdyby ses podívala na můj blog a nechala tam nějaký komentář. Popřípadě bychom mohly blogy spřátelit, kdybys měla zájem, Budu ráda, když alespoň odepíšeš =)

7 karisek karisek | Web | 11. dubna 2012 v 18:51 | Reagovat

ahoj.moc hezké povídání,vidím, že jsme na tom podobně.ten blog, co jsem ti tu napsala, je o psaní. Podívej se klidně na mé díla a třeba se i registruješ. :-D

8 mujblogpovidek mujblogpovidek | 5. listopadu 2012 v 20:04 | Reagovat

krásně napsané a máš moc hezký blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama