29. Invaze Idiotů

27. listopadu 2009 v 15:35 |  Napotřetí to dokážu!!!
Je to tu! Scéna ze Snapeovy myslánky, kterou jste si mohli přečíst v pátém díle HP - ta kapitola měla název "Snapeova nejhorší vzpomínka"... Tak a teď by to chtělo něco málo formálnosti...
Dialogy v této kapitola patří téměř do slova a do písmene J. K. Rowlingové a já si na ně nenárokuji žádná autorská práva. Opravdu jsem se snažila změnit co se dalo, psát to hodně objektivně, doplňovat to myšlenkama Lis, ale nejsem si jistá... V podstatě jde o přepis děje, který J.K. napsala, z jiného pohledu.
Což ovšem neznamená, že teď všichni popadnete knížku se slovy "proč bych měla číst něco tak amatérského, když si to samé mohu přečíst v profesionální podobě." Naopak, znamená to, že si všichni povinně tuhle kapitolku tady přečtete a nikdo mě nebude s J.K. srovnávat - protože s ní se nemůže srovnávat NIKDO! XD


Po tom, co jsme konečně dopsali NKÚ (konečně!), jsme se jako jeden velký dav přesunuli na bradavické školní pozemky. Venku bylo strašně krásně a pro samé učení jsme tam v posledních týdnech skoro vůbec nechodili, takže jsme si chtěli užít sluníčka co nejvíc to šlo.
"Já si myslím, že jsem to celé zkazila" opakovala pořád dokola Kate.
"Mlč!" okřikla jsem ji.
"Ale já to vážně pokazila, když dostanu emko budu jen ráda... Spíš to vidím na Té" mlela si dál svou.
"Tiše!" ohradila se i Lily.
"Jenže co když ze všeho propadnu a nepřijmou mě do dalšího ročníku? Co budu dělat, nakonec skončím jako uklízečka u Munga, nebo ještě líp - budu zametat ulici před Mungem. Ve stopách své starší sestry se dám, to ze mě budou mít rodiče radost." A mlela a mlela a mlela ... a mlela by dodnes, pokud bych jí nestrčila do pusy trs trávy.
"Mohla bys konečně sklapnout?" zeptala jsem se, když vykuckala všechnu trávu ven. "Snažím se poslouchat."
"Koho?"
Lily hodila hlavou směrem k Pobertům, zřejmě jsem nebyla jediná, kdo tak trochu šmíroval. Ano, už zase... I když jsem se zařekla, že už nikdy nebudu odposlouchávat cizí rozhovory, stejně jsem se neudržela. Zvítězila ta drbna ve mě.
James si pohazoval zlatonkou, zajímalo by mě, kde ji vzal. Vždycky ji pustil, nechal uletět o pár centimetrů dál a následně ji vždy s naprostou přesností chytil. Závidím mu tu vlastnost - tu neochvějnou přesnost. Já bych si akorát tak vypíchla oko a zlatonka by byla v čoudu.
Remus si cosi četl, Sirius šťouchal hůlkou do země a Peter je všechny zbožně pozoroval. Vzpomněla jsem si na tu jeho estrádu před zrcadlem a musela jsem se začít smát. Díky tomu mi podstatná část rozhovoru unikla. Znovu jsem našpicovala uši...
"Už to prosímtě schovej" Vyštěkl Sirius na Jamese, který si stále hrál se zlatonkou. "Než si tady Červíček samým vzrušením cvrkne do kalhot."
James otráveně zastrčil míček do kapsy. "Když ti to vadí" zabručel na Siriuse.
Chvilku bylo ticho, James si prohraboval vlasy (jako vždycky), Sirius se tvářil znuděně (jako vždycky), Červ je sledoval s nepopiratelným zájmem, div si neslintal na triko (jako vždycky) a Remus se toho všeho trošku stranil (jako vždycky). Jestli tímhle vyčerpali veškerou zásobu zajímvaých témat, tak mě hluboce zklamali.
"Já se tak nudím. Škoda, že není úplněk." postěžoval si Sirius. Při slovu úplněk mi po zádech přejel mráz - vzpomínka na běsnícího Remuse mi pořád setrvávala v paměti moc živá na to, abych ji mohla jen tak hodit za hlavu.
Potom se k němu naklonil James a něco mu řekl. Byl zády k nám a protože mluvil tiše, nebylo skoro nic slyšet. "Tohle... pobavit.. podívej... máme."
"Výborně" zasyčel Sirius mezi zuby. "Srabus." Natočila jsem hlavu stejným směrem jako on a pohled mi spočinul na Snapeovi, který si ještě naposledy pročítal seznam otázek.
Sirius a James se zvedli a šli k němu.
"Tak co Srabusi?" zavolal na něj James. Opravdu by na něj neměli být tak hnusní, i když má mastný vlasy. "Expelliarmus!"
Srabusova -pardon- Snapeova hůlka odletěla několik metrů do vzduchu a pak dopadla kousek za něj. Chtěl se po své hůlce vrhnout (a já mu to rozhodně nemám za zlé, kdyby na mě mířili dva psychopati zatímco já bych měla holé ruce, zachovala bych se podobně), jenže v půlce skoku ho zasáhla Impedimenta, kterou na něj seslal jeden z výše zmíněných psychopatů.
"Jak sis vedl u zkoušky, Srábku?" zeptal se James, který se skláněl nad panem Umaštěným.
"Koukal jsem na něho, jezdil nosem až po pergamenu. Budou na něm všude mastné vleky." rýpnul si Sirius. "Nepřečtou z toho ani slovo."
Snape pořád dokola opakoval: "Jen - počkejte." (syndrom zaseknutého gramofonu - to znám až moc dobře)
Sirius si začal nevzrušeně pohrávat s hůlkou, co svíral v prstech. "Na co máme čekat, Srábku? Otřeš si o nás nos?"
James zareagoval na něco, co přes bujarý smích všech přítomných mým uším uniklo. "Vypláchni si hubu, pulírexo!"
Očkem jsem střelila po Remusovi. Dál seděl opodál a dělal, že si bublinek, valících se ze Snapeovy pusy, vůbec nevšímá. Taky srab...
To už se Lily celá naštvaná zvedla z trávy. "Tohle už přesahuje všechno, ty idioti už mi vážně lezou na nervy." Několika rychlímy kroky přešla veškerou vzdálenost, která ji od hloučku rozesmátých lidí dělila.
"Dejte mu POKOJ!" zaječela.
James si spěšně prohrábl vlasy. "Copak je, Evansová?"
"Dejte mu pokoj. Co vám udělal?"
"Nooooo, jde spíš o to, že vůbec existuje, jestli víš jak to myslím."
Lily se mezi očima vytvořila vráska hněvu. Už dlouho se jí tam neobjevila, musela se hodně naštvat. "Myslíš, bůhvíjak nejsi vtipný. Jsi ale jenom nafoukaný a násilnický ubožák, Pottere. Nech ho na pokoji."
"Nechám, když si se mnou dáš rande, Evansová. No tak... dej si se mnou rande a já už proti tomu srábkovi nikdy nepozvednu hůlku."
"Než jít s tebou, to bych si radši dala rande s tou obří olihní." Několik lidí uznale zahvízdalo nebo se začali pochechtávat. Nestávalo se často, aby Pottera někdo utřel.
V tu chvíli pár lidí vyjeklo, vzduchem se prohnal záblesk jasného světla a na Jamesově tváři se objevila otevřená rána, z níž mu tryskala proudem ven krev. Začaly se mě zmocňovat závratě - pohled na krev mi nedělal dobře. Vteřinu na to už se Snape vznášel ve vzduchu nohama nahoru, hábit přetažený přes hlavu. No, tak špinavé spodky jsem zatím neviděla ani na domácích skřítcích. Chtě nechtě jsem se taky musela zasmát spolu s ostatními, což bylo dost necitlivé - to uznávám.
"Pusť ho dolů!!" zaječela Lily.
James si zastrčil jednu ruku do kapsy. "Jak si přeješ."
Jenže sotva se Snape chudák na zemi rozplácnul jako moucha o čelní sklo náklaďáku, střelil po něm Sirius petrificus totalus a Severus zkončil ztuhlý jako prkno s obličejem zabořeným do trávy.
Lily vytáhla hůlku tak bleskově, že jsem ten pohyb vůbec nezaregistrovala. "TAK UŽ MU DEJTE POKOJ!" zaječela, až mi z toho zaskřípalo v uších. Tím nebezpečným klackem mířila na naši silnou a vtipnou dvojku. Bylo jasné, že z ní měli strach - kdo by taky neměl strach z naštvané Lily Evansové navíc když má hůlku připravenou k zásahu.
"No tak, Evansová, nenuť mě, abych tě uřkl." zkoušel to James pořád stejným ležérním tónem, ale jelikož neustále pokukoval Lily na ruce (a hůlku v nich), nebyla v tom ležérnosti už ani kapka.
"Koukej ho odklít"
James se otočil na Snapea a osvobodil ho z prknovité kletby. "Padej odtud. Máš štěstí, že tu byla Evansová, Srabusi."
Snape se ozval: "Nepotřebuju, aby mi pomáhala taková mrňavá mudlovská šmejdka."
Davem se ozvalo táhlé "ááááách" a "ííííík"... Znáte takový ty zvuky, co všichni udělají, když uslyší něco opravdu hrozného, ne?
"No fajn" odsekla Lily naprosto klidným ale monotóním hlasem. "Příště se do toho nebudu plést. A na tvém místě bych si přeprala spodky, Srabusi."
James už zase zamířil hůlkou na Snapea. "Omluv se Evansové!"
Lily zaječela nepřirozeně vysoko posazeným hlasem: "Nechci, abys ho ty přiměl k omluvě. Jsi zrovna stejný mizera jako on."
"Cože?" vyjekl James. "Já bych NIKDY neřekl, že jsi - vždyť víš co."
Kdybych Lily neznala, nepoznala bych to. Ale bylo jasné, že se tady někdo zrzavej pomalu dostává k fázi hlasitého a dlouhého pláče při kterém bude chrlit nadávky na každého v okruhu dvaceti mil. Začala tam na Pottera ječet jako smyslů zbavená. "... Je mi z tebe NANIC!" zakončila svůj proslov, otočila se na podpatku a zmizela.
"Hej, EVANSOVÁ!" zavolal za ní James.
"Počkej, Lily." zavolala jsem já a rozeběhla se za ní. "Počkej, kam tak letíš?"
Doběhla jsem ji až u brány do hradu. "Vydrž chvilku, Lily. Neutíkej mi, sakra!"
"Co je, ještě ty mě chceš naštvat?" vyhrkla a v očích se jí třpytily potoky slz. "Jako by nestačilo, že ten... ten... " snažila se najít správné slovo. "Ten namyšlený idiot Potter, s tím svým idiotským kamarádem, že tam..." a jen tak máchla rukou. "Potom mi ten idiot řekne, že jsem mudlovská šmejdka, a jako na potvoru zrovna před stádem jinejch idiotů. A teď tady na mě koukáš, jako na totálního idiota!!!"
Víte, já nejsem zlomyslná. Ale tomuhle jsem se musela smát, ačkoliv moje kamarádka zjevně nebyla v nejlepší náladě.
"Uf, zmeškala jsem něco?" zafuněla Kate, která až teď přiběhla - zase si vzala boty na podpatku a strašně se jí bořily do trávy.
"Ani ne" řekla Lily a honem si osušila slzy. "Nepůjdeme dovnitř?"
"Tak fajn." odpověděly jsme s Kate nastejno.
Všechny tři jsme se zahákly rukama do sebe a se smíchem jsme šly dovnitř. Přece si nenecháme bandou idiotů zkazit tak pěkný den, ne?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 liberte-egalite liberte-egalite | 27. listopadu 2009 v 16:27 | Reagovat

Joooo...já se sme jen tak náhodou kouknu..a další kapča...super:-)

2 katuse katuse | 27. listopadu 2009 v 16:34 | Reagovat

ty jo bejku...koukam sem uplne nahodne a jak sem byla stastna dys tay byla dalsi kapsa...dekuju tii:-)

3 Katk@ Katk@ | Web | 28. listopadu 2009 v 14:22 | Reagovat

A já si vzala knížku a porovnávala jsem to.:-P Jednu část jsi tam vynechala:
"To určitě," ozval se podrážděně Lupin zpoza své knihy. ..... atd... To by se tam podle mě docela hodilo.
Ale tahle kapitola se mi moc líbila. Jedna z nejlepších.

4 Sasanka Sasanka | 28. listopadu 2009 v 15:10 | Reagovat

[3]: Musela jsem ji vynechat, protože se tam mluví o tom, že budou psát ještě z přeměňování a já se na několika řádcích rozplývám nad tím, že mám NKÚ za sebou (teda ne já, ale Lis... Už mi hrabe)... Jsem odufala, že si toho nikdo nevšimne, podcenila jsem Tě  :-)

5 Kaku Kaku | Web | 28. listopadu 2009 v 20:07 | Reagovat

Heh, pěkné. :)
Už v knížce mi bylo Snapea líto. Když to je napsaný takhle z toho pohledu člověka, kterýmu to zas až tak moc líto neni, je to ještě smutnější.
Osobně si ale myslim, že jak Snape nazval Lily tou mudlovskou šmejdkou, tak že by z toho Lily byla asi víc... smutná, naštvaná, nevim. :D Prostě by to měla víc prožívat.
Ale tak... asi bude řvát v noci nebo tak, ne? :D
No nic, to já měla zase nutkání dělat chytrou. :D
Další kapitolu sem! :D:D

6 Lizz Lizz | Web | 29. listopadu 2009 v 14:32 | Reagovat

Teda Sasankooooooooo... Ty ses zase jednou překonala...xD Moc pěkný...xD Jinak knížku jsem ani nevytáhla *protože jí ten debil Starejch a už mi jí dva roky vrací.. asi udělám nálet*
Bááááááááááka! Jeden větší než druhej... *1: hmm výjimečně souhlasim 2:cože?! nemáš horečku, že nerejepš? 1:ty zmlkni! 2: a proč? 3: animal I have become... 1: no tak tys nám tu chběla 2: zmlkni!) ehm,,,xD to igonoruj...xD zase jednou nervově labilní...xD kapitolka ale super..xD

7 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 5. prosince 2009 v 14:30 | Reagovat

hmmm zvlastni kapitola... celkem depkovni az na ten smich xD

8 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 30. prosince 2009 v 8:21 | Reagovat

potom co jí řekl,  bych mu ty jeho  trenky zařízla až by se........

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama