Pytel žvástů

20. října 2009 v 18:15 |  Popelnice
Tak mě napadlo, že vám napíšu dalších několi žvástů z mého obyčejného života, které vás nebudou ani za mák zajímat, ale musím čas od času něco zveřejnit. A jelikož mi teď njěak nejde psát a ani nemám chuť na žádný velký psaní, zavalím vás spoustou zbytečných informací x)
Včera nám škola končila o půl dvanáctý (Yabadoo) a jelikož Míša, která dojíždí, musela čekat až do půl druhý na autobus, rozhodla jsem se ji trochu ukázat naši Kamilku. ťamanský obchůdek, kde strašně ráda nakupuju, protože tam mají docela dost pěkných věcí a hlavně dost levných. Se svou dvackou v kapse jsem toho moc nenakoupila, ale Míša si koupila džíny. Celou dobu jsme si dělaly srandu, že si tak historický okamžik musí zapsat do deníčku - první kalhoty, které si u nás koupila. Ale přece jenom jsem neodešla s prázdnou. Mám novou úžasnou placku za celých pět Korun českých s nápisem Guess what I've got pierced (V překladu něco jako: Hádej, kde mám piercing). Já vím, že to zní lehce úchylně, ale já si nemohla pomoct. Sice je fakt, že placky nosím málokdy a doma jich mám už tři prdele (pardon, šest půlek), ale už je z toho jakási sběratelská vášeň. Když vidím pěknou placku s hezkým sloganem, prostě ji musím mít!
Co bych vám dál napsala? Už to mám, budu se chlubit. Dnes jsem dostala jedničku z matematiky, heč! Učitel mi zadal směšně primitivní příklad, který jsem během pěti minut spočítala a konec. Čekala jsem, že se budu smažit za hrozných muk a odejdu nejlíp s dvojkou a s odřenýma ušima. Nakonec se nic z toho nekonalo x) Hned bych si dala opáčko. Zvláštní, jak mě ty lidi ve třídě mají hned radši, když se nechám vyzkoušet :D
Když už jsem u tý třídy... Nevím, jestli jsem to sem psala, ale ze začátku jsem je opravdu nesnášela. Možná jsem jim svým způsobem dávala za vinu, že mě připravili o mou skvělou devátou á, i když za to samozřejmě nemohli. Teď už je to lepší. Nedá se říct, že bych tam měla nějakou opravdovou kámošku na život a na smrt, na to je moc brzo, ale už o přestávkách neutíkám. Už se tam nedusím. Vždycky se najde někdo, kdo si se mnou bude povídat, smát se naprosto triviálním věcem, jakože našemu učiteli odjíždí huba do strany kdykoliv se usměje. A mám pocit, že některý lidi tam mám vážně docela ráda.
Zítra mám taneční, víte vůbec, že chodím do tanečních? Mám takový pocit, že jsem to vůbec nezmiňovala :) Tak teď už to víte, chodím do tanečních... Vždycky ve středu od šesti hodin, pěkně debilní. Ve čtvrtek mám navíc školu do čtyř, takže jsem celá taková mrtvá. Ale už jsem si zvykla na podpatky a nohy mě z nich skoro nebolí. je fakt, že po prodloužený jsem je cítila ještě druhý den (myslím cítila, jako že bolely... ne cítila, jako že smrděly... náhodou já se meju). Akorát mám dilema, protože nwm co na sebe. Už jsem všechno jednou měla a jestli mi nebudou ty šaty od kamarádky, co mám dojednané na půjčení, budu muset narychlo něco vymyslet, nebo si vzít něco, co jsem už měla. Jako ono by se nic nestalo, ale já jsem strašně marnivá a doteď jsem si hodně zakládala na tom, že mám na každou hodinu něco jiného...
ÁÁÁ, to by mohlo stačit, ne? Nečekám, že by tenhle článek někdo četl jedním dechem. Prostě sjem jenom měla pocit, že nastal čas zase jednou napsat něco nehorázně zbytečnýho, co nikoho nebude bavit (kromě mě, já si to psaní užila) x)

xoxo
Sasanka
♥ With all my love for you ♥
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Long Long | Web | 20. října 2009 v 18:28 | Reagovat

Supr článek. =) Bavilo mě to číst a dokonce jsem se i zasmál. =)
Jen tak dále. =)

2 Nc Nc | Web | 20. října 2009 v 21:51 | Reagovat

Souhlasím, moc dobrý článek! Taky mě tohle psaní baví, je to zábava :-)

3 Kaku Kaku | Web | 23. října 2009 v 16:33 | Reagovat

Taky chodim do tanečních. V úterý od osmi. :D DĚS. :D Taky nikdy nevim, co na sebe. Ale nejvíc ze všeho mě štve muj tanečník. Bože, to je debil... nepochopí ani ty primitivní kroky! Kdybych ho za sebou pořád nevláčela, tak tam stojí a čučí. Ukopnul mi oba palce na nohou. Nechutně mě ošahal v určitých partiích (Já: "Ty pako, musíš mě držet tady!" beru jeho ruce, pokládám je pod svoje lopatky. Jeho ruce se záhadně objevují na mých žebrech. HNUS.). Ale jeden tanec jsem tancovala s takovym moooc milym klukem, kterej (a to se podrž) UMĚL TANCOVAT! Bylo to tak krásný, konečně jsem si nepřipadala jako idiot... a pak... pak mi vrátili mýho starýho tanečníka. :( Sakra.
No nic, chtěla jsem se vykecat. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama