Červenec 2009

Výtvarka

31. července 2009 v 12:49 Moje malůvky
Po roce úporné dřiny a snažení (a taky po milionech prokecaných hodin) se mi do rukou dostaly mé desky s obrázky na výtvarku. Nejsou tam všechny, polovina z nich se poztrácela nebo povyhazovala. Škoda, ty nejlepší už jsem domů nepřinesla, protože se mi někam ztratily, ale zbytek vám tu vystavím na obdiv. Nebo abyste měli na co házet rajčata x)
jj, trošku s křížkem po funuse, ale víte jak strašně mě baví všechno vyfotit, zmenšit, překlopit, uložit na blog a potom teprve naskládat do článku? Víte jak? Vůbec! Proto to trvalo tak dlouho

Jiný konec Stmívání

30. července 2009 v 17:13 Jednorázovky
Nevím co mě to popadlo. Ale napsala jsem jednorázovku o tom, jak by to mohlo dopadnout, kdyby se Edward někde zapomněl a nestihl belu zachránit. Příběh je zasazen do Stmívání a přímo navazuje na úryvek níže.
P.S. Snad mi za ten absurdní konec neurvete hlavu (Hlavně Kaku se to zřejmě líbit nebude, ale ne tím absurdnem, ale prostě tím koncem... Promiň!)

Jako kdybych byla pod vodou, uslyšela jsem poslední lovcovo zavrčení. Z veliké dálky jsem viděla, jak jeho temný obrys přistupuju ke mně. Z posledních sil jsem instinktivně zvedla ruku, abych si chránila obličej. Oči se mi zavřely a proud mě unášel pryč. (Stephenie Meyerová - Stmívání)


7. kapitola - Jasper

30. července 2009 v 16:58 (Ne)konečně (ne)živá
Nic moc. Snad nejhorší kapitola, jakou jsem k téhle povídce napsala, ale nechci se zbytečně podceňovat. Třba je to jenom pocit, že neumím psát veselý věci. Depresáci mi jdou líp. Ale i tak se ji snažte užít, další už bude kruťárna nad kruťárny. Pokud to někoho zajímá, příště budu zase vraždit! Ale koho, to vám neřeknu (hlavně proto, že to sama ještě nevím.) Konec blbejch okecávaček, pusťte se do toho.

Nikdy jsem nepatřila mezi rozhodné lidi...

29. července 2009 v 20:09 Popelnice
Hádejte co se stalo.
Šla jsem do knihkupectví vedle domácích potřeb pro Malfurii s přesvědčením, že si ji koupím. A nakonec jsem skončila v knihkupectví na podloubí a koupila jsem si Eragona. Dobré, ne? Nakonec, když jsem držela obě knížky v ruce, mi přišlo trochu zbytečné vyhazovat 350 za něco tak miniaturního, jako je Malfurie, když mám v druhé ruce takového obřího kolosa, jako je Eragon. Takže nejen jiná knížka, ale dokonce i jiné knihkupectví, sranda, že? Já si totiž špatně přečetla tu dárkovou poukázku, co jsem dostala a myslela si, že mám jít vedle domácích potřeb.
Bych se asi pěkně ztrapnila kdybych tam přišla a "Dobrej, já tady mám poukázku..."
"Ale slečno, tahle poukázka není do tohodle knihkupectví."
"Aha, tak pardon, tak já půjdu vedle. To nevadí nashledanou"
Ehm, ještě, že sjem si ji pořádně prohlídla.
A sranda byla, že v tom knihkupectví měli vyskládané všechny díly HP vedle sebe, hned za sedmičkou byly BBB (Bajky Barda Beedlyho) a vedle nich se monumentálně rozpínala twisága. Připadala jsem si jako doma, až na ten nepatrný detail, že moje knížky se už rozpadají vlivem neustálého čtení pořád dokola, kdežto tyhle zřejmě ještě nikdy nidko nečetl (ještě aby jo, když jsou nový...)
Noo, nikdy mě nebavilo číst o dracích, ale potom, co jsem tajně přelouskala první stránku Eragona jsem si řekla, že napsaný je to pěkně a kdyby mě to nebavilo, tak se můžu chlácholit tím, že mě to stálo jen 149 korun :D:D:D to je přibližně padesáťák za stránku :D
No nic, už moc kecám x)
bye bye (čte se: bye bye - chápete? všichni říkaj báj báj, ale já říkám bye bye... Mazané, že? Dobrá, už mlčím )

xoxo
Sasanka (která nejspíš bude do smrti litovat, že si koupila knížku klasickéo fantasy, které nikdy neměla ráda. Panebože, já jsem kravka, že to svět neviděl...)

Ten pravý, nefalšovaný strach - úvaha

29. července 2009 v 16:36 Úvahy
Harry Potter má strach ze strachu. Jak ušlechtilé. Bella Swanová má strach ze ztráty Edwarda. Jak romantické. Moje mamka má největší strach o svoje děti. Jak dojemné. A já? z čeho mám největší strach já? Mám vůbec něčeho ten pravý, nefalšovaný strach, ten největší ze všech?

http://fc05.deviantart.com/fs7/i/2006/001/a/c/Fear_by_seppe123.jpg

Věc, po které toužím ze všeho nejvíc - úvaha

28. července 2009 v 22:05 Úvahy
Jen tak mě to napadlo, ani nevím proč... Nemám sebemenší chuť opravovat překlepy a podobně, protože vím, že ybch na tom článku změnila strašně moc věcí, přepsala spoustu vět a potom už by to nebyla ta stejná úvaha, jakou jsem napsala na začátku. Ta která šla z naprostého středu mé pomatené osůbky. Tak si přečtěte, po čem ze všeho nejvíc touží praštěná Sasanka x)

http://z.about.com/d/homerepair/1/5/9/2/-/-/glasses_3_4.jpg


Já je z toho lešení schodím!

28. července 2009 v 12:28 Popelnice
Už ZASE jsem se nevyspala... Věřili byste tomu? Já šla poslušně pát už v deset hodin večer, protože jsem byla unavená jako kotě v botě. A těšila jsem se, že se normálně prospím a třeba kolem deváté ráno se vzbudím, nádherně odpočatá a plná elánu. Jenže to by nám nesměli opravovat panelák. Takže první věc, co jsem dnes ráno slyšelo, bylo hulákání typu: "Podej mi to kladivo!" a "Héj, chlapi, ještě trošku bouchněte támhle!" a podobně. Načež se začal ozývat zvuk rozbíjných okenních tabulek. To už bylo i na mě moc. Vstala jsem a na mobilu bylo napsané 07:08!!!!!!!! Chápete to? To je skoro jako kdybych vstávala do školy. Tak jsem se oblíkla, nasnídala se (našla sjem v jedné skříni úplně vzadu vystřelovací topinkovač! Takže jsem mělasnídani alá amerikános), dokonce sjem se i namalovala, jak jsem se nudila. Stihla jsem za dopoledne ještě dojít na nákup, vyhodit odpadky, učesat si vlasy do čehosi plného sponek, skřipečku a gumiček, co končí zapletenym copem na ejdné straně... A už o půl jedenácté jsem zapínala počítač, protože jsem se nudou kousala do prdele...
Já se nudím už TAK MOC, že jsem včera napsala takovou dojemnou povídku o Stmívání, aneb jak by to dopadlo, kdyby to Edward nestihl a James Bellu zabil... No konec prostě. Dokonce jsem to napsala z pohledu Belly a nijak mi nevadilo rozplývat se nad Edwardem, fuj! To je jasný důkaz toho, že mi haraší na cimbuří...
No nic, radši končím, nebo začně harašit i vám... Totálně se nudím...
A nemám co dělat...
Asi půjdu zamíst...
A potom zelju kytky...
jo...

xoxo
Sasanka

P.S. a nebo taky nebudu dělat nic a budu se úžírat nudou. Jo, to je nejlepší nápad :D

Váhám... Malfruire nebo Eragon???

27. července 2009 v 17:05 Popelnice
Ještě pořád mi na stole leží poukázka do našeho knihkupectví v hodnotě 250 korun. A už jsem vymyslela, co s tím. Koupím si knížku (překvapivé, že?). Ale mám menší Dilema. Nevím, jestli Eragona, nebo Malfurii.

Eragona snad nikomu představovat nemusím, téměř všichni víme, o co jde (alespoň ve zkratce). Příběh plný draků a podobných fantasy postav. Knížka má kolem pětseti stránek, a stojí u nás čtyři stovky.
Malfurie - tajemství zpívajícího města (nebo tak nějak), je první díl fantasy trilogie. Je to o jedné dívce, která se v Barceloně učí u kreslíře map. Umí mluvit s větrem a tak dále. A pak se jednoho dne k městu přiblíží jakási loď, nebo něco na ten způsob a v ní jsou jakýsi páni stínů (nevím, já si to nepamatuju, co tam bylo napsané z druhé strany). Chtějí tu hlavní hrdinku zničit a blablabla... Knížka má asi 250 stránek, cenovka u ní nebyla, ale teď jsem koukala na internet, kde byla za 350.

A teď babo raď, kterou si mám koupit. Jestli jste ty knížky (nebo aspoň jednu z nich) někdo četl, tak mi prosím poraďte. Já jsem naprosto bezradná. Láká mě Eragon, už jenom tou toušťkou a tím, že má už dost dobré jméno, ale zároveň se mi strašně líbí ten příběh Malfurie a četla sjem na něj docela dobrou "kritiku".

xoxo
Sasanka

6. kapitola - Smrtonosní

26. července 2009 v 15:22 (Ne)konečně (ne)živá
Dlouho to trvalo, já vím, ale myslím, že výsledek stojí za to. Možná jsem, co se týče téhle povídky, zbytečně krutá, ale já netvrdila, že to bude vtipná povídka s happy endem. Je to dlouhé, dokonce i na mě, přes tři stránky na počítači (taky jsem to přepisovala snad miliardu let.) Mám z toho dobrý pocit x) A moc mě nemlaťte za tu krutost. To už jsem prostě já x)

Ty a já - písnička

26. července 2009 v 14:31 Básničky
Inu, včera v noci jsem tak jako ležela v posteli, a strašně jsem potřebovala na záchod. Tak jsem tedy vstala a šla se vyčůrat a cestou mě napadlo něco úžasného. Úplně jsem v hlavě slyšela písničku Voulez-vous od ABBY (večer jsem totiž koukala na Mamma mia!) a nějak sám od sebe se mi v hlavě začal do veršů tvořit český text. Nevím, o čem ta písnička v originále je, slova jsem moc nevnímala, ale hned jak jsem se vrátila do pokoje jsem sedla ke stolu, šťouchla do rádia sluchátka, švihla tam cédéčko, nacvakala příslušnou stopu jala se do ruky chopiti pero a papír a stvořila jsem toto... Ačkoliv by to tak podle názvu mohlo vypadat, nejedná se o žádnou romantiku.
A tím jsem vlastně napůl vyhověla žádosti nazpívat mým odporným ječákem někteoru písničku, abyste věděli jak to zní. Tuhle si můžete zpívat do halleluja, a zároveň vám neupadnou uši, až budete poslouchat moji mistrovskou nahrávku. Tak tedy Let's sing a song x)