10. Markétin Deníček

24. února 2009 v 20:32 |  Deník normální puberťačky

No já se snad k tomu Davidovi nedostanu. ne, už nebudu slibovat, kdy bude kapitola z jeho pohledu, protože jsem to nakonec zamotala úplně jinak, než to původně mělo být. Mám vymšlený plán na další dvě kapitoly dopředu a tam se David určitě endostane. Teď tak nějak ale nevim, jestli by jeho pohled na věc byl spíš za doměnu nebo za trest. Takže mi do komentářů prosím napište, jestli chcete kapitolu z pohledu Davida, nebo ne. A díky za KAŽDÝ komentář, i za kritiku (pokud bude objektivní...). Děkujeme vám, na shledanou, přijďte zas (=hrabe mi )



Možná jsem na ni byla přehnaně naštvaná, ale už mě nebaví pořád na ni někde čekat. Ty její věčné výmluvy na opožděný vlak. Není možný, aby měl ten její spoj vždycky takový zpoždění, to je snad i protizákonný. Určitě se cestou vždycky někdě flákne a pak se akorát snaží nějak se vykroutit. Brácha měl pravdu. Už od začátku věděl, že Magda není tak úžasná, jak jsem si myslela. Hned jí prokouknul, potvoru jednu. A já se jí ještě zastávala, já kráva. Budu to brát jako ponaučení, nemám věřit lidem, který skoro neznám. Když si vzpomenu na moje starý kamarádky... Znaly jsme se od školky, s některými ještě dřív. To je pořádné přáleství, ne holka, kterou znám sotva pár měsíců.
Naštvaně jsem si pustila jeden film, který se vzal v mé poličce ani nevím jak. Už si nevzpomenu jak se jmenoval. Vím jen, že to byla americká komedie ze střední školy. Takový ten klidný filmík, u kterého se nemusí moc přemýšlet. Ale vnuklo mi to nápad. Ta holka, Jessica, udělala své kamarádce to samé, co udělala Magda mě. Ale ta hlavní hrdinka si to líbit nenechala.
Šla jsem k bráchovi do pokoje.
"Co chceš? Vypadni!" vykřiknul na mě, ještě než jsem otevřela pořádně dveře
"V klidu brácha, nejdu vraždit ani krást" uklidnila jsem ho, než po mě stihl něčím mrsknout. "Ty tu Magdu nemáš rád, viď?"
"Kterou?" dělal, jako že neví, o kom je řeč. Ale znám ho moc dlouho na to, aby mu něco takhle průhledného prošlo.
"Hele,jenom se nedělej. Víš moc dobře koho myslím. Ta moje nová kamarádka." Dala jsem si záležet, abych poslední slovo vyslovila s jasnou nenávistí v hlase.
"Ale copak, že by manželská krize?" Nenávidím tu jeho přehnanou ironii. Ale teď to musím vydržet.Potřebuju, aby mi teď dělal loutku.
"No trošku jsme se pohádaly." přiznala jsem. "Takže teď od tebe něco potřebuju. Myslíš, že by si mi mohl sehnat trošku projímadla?"
Už jsem si osnovala naprosto brutální plán. Tisíc a jeden způsob jak zničit Magdu Klimešovou. Možná jí pak dojde, jak ošklivě se ke mě zachovala.
"Projímadla?" Bráchovi asi svitlo. "Jestli s ním chceš dělat to, co si myslím, že s ním chceš dělat... No tak to ti ho seženu, i kdybych ho měl ukrást, ségra."
Spokojeně jsem zavřela dveře od bráchova pokoje, šla k sobě a připravila si tam všechno potřebné na zítřek. Balíček zvýkaček, foťák... a tekuté lepidlo by taky nebylo na škodu. Už teď se těším, jak si zejtra Magda užije kldiný a pohodový den.
***

Ráno jsem naschvál šla do školy o trochu později, než jsem byla zvyklá. Nechtěla jsem být ve třídě dřív, než se tam objeví Magda. Počkala jsem si, až dokud jsem ji neviděla vcházet do budovy a až potom jsem šla pomalu dovnitř za ní. Vypadala hrozně nevyspale, pod očima velikánské kruhy a vlasy učesané do takového honem-rychle-nestíhám ohonu. Sundala si boty, hodila tenkou bundu na věšák a pelášila do třídy, jako by jí za prdelí hořelo. To byla moje chvíle.
Hned jakmile jsem se nasnídala, naházela jsem do pusy celé balení žvýkaček. Ze žvýkání už mě bolela pusa, ale vyplatilo se mi to. Podařilo se mi vytvořit velkou lepící hroudu, která vypadala přímo odpudivě. Popadla jsem Magdiny tenisky a z obou vytahala tkaničky. Jednu botu jsem hned hodila do koše a zaházela papírama, aby nebyla hned tak vidět. Vyndala jsem z pusy mojí extr nechutnou lepící směs a tkaničky jsem do ní zabalila. Ble, vypadalo to vážně odporně. Kdybych to nevytvořila já sama, asi bych se štítila na to sáhnout. Takhle vylepšené tkaničky jsem nacpala do špičky druhé tenisky. Ať si holka trochu užije. Docela často si stěžovala, že je její život nuda... No tak teď má menší zpestření.
Zlomyslně jsem se ušklíbla. Není tak těžké být mrcha, vlastně je to úplná hračka. Potom jsem se také přezula do bačkor a šla jsem nahoru do třídy. Tam nastane druhá fáze útoku.
***

Během první hodiny jsme spolu nepromluvily ani slovo. Aby taky jo, když jsme si šly po krku. Hned po zvonění se Magda zvedla a odešla pryč. Ani neví, jak mi nahrává. Přesně to jsem potřebovala, mít její věci jen pro sebe.
Dala jsem se do práce. Bod první - Najít v tašce její pití. Na lahvičce s projímadlem, kterou mi ráno nechal brácha v kuchyni, stálo, že začne účinkovat za tři až čtyři hodiny. Takže když jí to do pití hodím teď, posere se ještě před koncem vyučování. Nevědomky mi nahrávala do karet. Pití jsem našla, a nenápadně do něj nakapala trochu onoho projímadla. Ta bude mít rychlý zažívání. Lahev s kontaminovaným pitím jsem zase uklidila do její tašky, dala jsem si pozor, abych ji uložila na stejné místo.
Potom jsem zalovila v batohu (prozměnu v mém vlastním) a vytáhla tekuté lepidlo. Sice už bylo nějaký ten pátek po doporučovaném datu spotřeby, ale dokud to bude lepit, mým účelům to postačí. Otevřela jsem ho a přičichla jsem. Dobrá, možná je přece jenom prošlé. Opatrně, aby mi ani kapka neukápla na novou mikinu, jsem nalila malou loužičku na Magdinu židli. Chvilku jsem vylité lepidlo pozorovala, a pak jsem si řekla, že jí nebudu šetřit. A lahvičku jsem vilila skoro celou. Kalhoty má starý (jak jsem si všimla), tak to zas tak moc nevadí. Těším se, jak bude celý zbytek dne chodit s mikinou kolem pasu. A musím uznat, že v naší třídě není zrovna teplo.
Sotva jsem lepidlo schovala, už byla Magda na svém místě. No, to bylo o fous, oddechla jsem si.
Ještě chvilku, ještě chvilku... Teď. Magda si sedla... Mlask, mlasklo lepidlo.
"Co to..." zaraženě se koukla na židli. Zvedla se, chvilku si prohlížela zadek (páni, taky chci tak malej zadek) a pak na mě začala ječet.
"Sakra, co si myslíš, že děláš? To mi teď budeš dělat tyhle naschvály? To sem si o tobě nemyslela, že jsi taková mrcha. Myslela jsem, že jsi férová holka. Asi jsem se pletla..." Oči se jí začínaly zalévat slzami.
Ale já ji nechtěla rozbrečet, ozvala se levá půlka mozku. Patří jí to, ona se k tobě taky nechovala ohleduplně, namítala ta druhá. Ale tohle si nezaslouží, tohle už je moc, tvrdila zase ta první. Chtěla si pomstu ve velkém stylu? Máš ji mít, odsekla pravá polovina a tím uťala diskuzi. Připadala jsem si, jako ten ošklivej skřet z Pána prstenů. Ten byl taky napůl hodnej a napůl zlej.
Mlčky jsem sledovala, jak Magda utírá kapesníkama židli, ve tváři jí bylo vidět, že bojuje sama se sebou a má co dělat, aby se nerozplakala.
Původně jsem jí ještě chtěla vyfotti, až bude kvůli vylepšenému pití trůnit na záchodě, nebo ještě líp natočit, ale od toho asi opustím. Přece jenom jsem to možná trochu přepískla.
***

Hned další přestávku jsem využila první příležitosti a pití s projímadlem jsem vylila do umyvadla. Lepidlo a tkaničky od bot stačí. Nemusím jí ještě způsobovat střevní problémy.
Poznala jsem, že tady už pomyslný pohár přetekl. Znáte to o poslední kapce... Přepískla jsem to, Všechno tohle bylo zbytečný. Vždyť si stačilo normálně promluvit. Proboha... Jenom jí ujel vlak, a jenom kvůli mojí bujný fantazii se stalo tohle všechno. Proč by mi lhala, třeba ten vlak vážně má pořád spoždění, třeba je to fakt nespolehlivý spoj.
Připadala jsem si strašně. Najednou už jsem nebyla hrdá na to, že jsem mrcha. Nebyla jsem hrdá na to, jakou krásnou pomstu jsem si vymyslela. Styděla jsem se za sebe. Ano, styděla jsem se. Za to, co jsem bezoprávněně provedla. To se prostě nedělá, teď se mnou určitě nebude chtít do smrti mluvit. Jsem svině, normální bezpáteřní potvora.
Takhle jsem uvažovala celou dobu, občas jsem zaregistrovala na otázku učitelky a dělala, jako že se o její výklad zajímám, uvnitř jsem si ale nadávala všemi sprostými slovy, která jsem vylovila v paměti.
A když jsme po vyučování doškli do šatny, už jsem měla nervy úplně zdecimované. Zasekl se mi zip bundy, takže jsem tam zůstala sama s Magdou. Ta bez většího vnímání vzala botu a nasadila si ji na nohu. Ztuhla, jak jí noha narazila na mou super žvýkačkovou kouli. Teď mi už tak super nepřipadala. Vytáhla ten "skvostný" výtvor ven, mrskla jím o zem.
"Kurwa, kterej kretén..." zařvala na celou školu. Snad ji nikdo neslyšel, ještě by měla problémy. Potom se koukla na mě. Z obličeje jí zmizelo všechno, zůstala tam jen zlost. neuvěřitelný hněv, který každou sekundu narůstat, až vybouchl.
"Ty krávo jedna zamindrákovaná!!!!!!!" zařvala na mě a mrskla svojí teniskou mým směrem. V záchvatu zuřivosti se nestrefila.
Doslova jsem ze šatny utekla, takže jsem už neviděla, jak se Magda zničeně svezla k zemi. Jak tam seděla, v ruce svou tenisku a brečela. Neviděla jsem, jak moc jsem jí ublížila...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 <AnGee>(*-*) <AnGee>(*-*) | Web | 25. února 2009 v 14:13 | Reagovat

čauky, máš taky prázdniny, ne??? jak si je užívaš??? ))

2 Lizzie Lizzie | Web | 25. února 2009 v 19:45 | Reagovat

Tak to opravdu přehnala....xD Ale tak snad se to spraví..xD I když bylo to od ní opravdu hnusný to je fkt..a le tak co nikdo nejni dokonalej..xD

3 Lizzie Lizzie | Web | 27. února 2009 v 14:58 | Reagovat

děkuju...xD O těch chybách vim, že tam jsou, ale nikdy se mi to nechce číst po sobě..xD Takže vždycky radši připojim omluvu..xD JInak jsem ráda,že se v tom á už trochu líp orientovat..xD

4 <AnGee>(*-*) <AnGee>(*-*) | Web | 27. února 2009 v 15:40 | Reagovat

viděla...jedna kámoška si prostě tyhle pipiny neautorizuje)) ve škole jedný holce řekla, že spřáteluje se jenom s opravdovýma kámošema))) já z ní nemohla :D :D

5 Atevi Atevi | Web | 27. února 2009 v 15:55 | Reagovat

jejda, ta asi neni moc normalni...doufam, ze v dalsim dile se to uz vyresi a oni si normalne promluvi, tema naschvalama stejnak nic nevyresi, akorat to bude jeste horsi...kapitolku z pohledu Davida bych i brala, jsem zveda, jestli na nu mysli nebo tak :D

6 <AnGee>(*-*) <AnGee>(*-*) | Web | 27. února 2009 v 17:56 | Reagovat

jí asi hráblo, ne??? co si myslela jako?? tohle kámošky nedělaj...je asi fakt kráva...chudák Magda (((

7 <AnGee>(*-*) <AnGee>(*-*) | Web | 27. února 2009 v 17:57 | Reagovat

dneska jsem si to přečetla od začátku tu povídku...strašně se mi líbí )))

8 Zubatá Zubatá | Web | 27. února 2009 v 21:01 | Reagovat

ako vždy moooc krásný :). A jo, z Davidova pohledu klidně taky :D

9 Lizzie Lizzie | Web | 28. února 2009 v 11:28 | Reagovat

xDDD Dobe mno..xD Ti zkusim sehnat ten slovník.. a když ho neseženu tak napíšu nějaou příííšernou slátaninu jo?:D LAe pr tebe platí to samý...xD

10 crazy-nun crazy-nun | Web | 1. března 2009 v 1:54 | Reagovat

ááá... píšeš úžasně... má to hloubku a je to legrace ;-)

11 Mu~he.he Mu~he.he | E-mail | Web | 3. dubna 2009 v 22:26 | Reagovat

kvuli zpozdenymu vlaku :D :D :D :D tak to de poznat ze jim bylo tak 12? xD mooooc :D:D:D:D

12 Boris Boris | E-mail | Web | 16. dubna 2012 v 12:21 | Reagovat

Souhlasím s tebou....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama